Moje první povídka na tomto blogu...Pár SasuNaru, smutné...víc nic k tomu se asi nedá říct, no dá vlastně je to totální prkotina,no...
,Řeknu mu to zítra. Nebo pozítří? Ne! Musím mu to sakra jednou říct nebo se už snad zblázním touhou po něm!'pomyslel si naštvaně Uchiha a šel cestou k sobě domů.
Už dlouho miloval jednoho chlapce, ale stále se mu o svým citech nevyzpovídal. Stále to odkládal. Vždy když přišel ten den, řekl si: ,,Řeknu mu to zítra…"… takhle už to oddaloval dva měsíce.
Už kolikrát se mu to snažil říct, ale místo výlevu svých citů mu řekl naprosto něco jiného než chtěl.
Bál se. Snad poprvé od smrti svých rodičů se zase znovu bál. Bál se nepochopení a odsouzení za to, jaký je. Že je gay. Že se zamiloval zrovna do něj.
Nastal další den. Den kdy mu to měl všechno říct. Včera večer sbíral odvahu a chystal se na všechny nadávky, které by mohl od něj schytat.
,,Sasuke!"ten hlas.
Ten nenáviděný hlas, té otravné růžovovlasé kurvy co ho pořád otravovala a doufala v jeho lásku.
Nasupeně se otočil.
,,Co chceš?!"vyjel na ni naštvaně.
,,Tsunade-sama nás chce vidět. Prý se to týká Naruta."řekla a sotva popadala dech.
,Naruto.'projelo Sasukemu hlavou.
Rychle se otočil a jak nejrychleji dokázal běžet, běžel za Tsunade. Sakura běžela za ním.
Neobtěžovali se s
klepáním a vtrhli dovnitř. Kakashi stál v rohu místnosti s dost smutným pohledem. Tsunade se netvářila taky kdovíjak šťastně.
klepáním a vtrhli dovnitř. Kakashi stál v rohu místnosti s dost smutným pohledem. Tsunade se netvářila taky kdovíjak šťastně.
,,Co se stalo?"zeptal se nedočkavě Sasuke.
,,Měli byste jít se mnou. Nemám na to slov."řekla Tsunade a zvedla se od stolu.
Se smutným pohledem opustila místnost následovaná Kakashim, Shizune i Sakurou a Sasukem.
Došli na malou louku k malému náhrobku, na kterém bylo vyryto jméno: NARUTO UZUMAKI.
Sakuře vhrkly slzy do očí. Sasuke je stěží zadržoval.
,Já sem idiot, kterén, hajzl , debil, blbec, krypl.'honilo se mu hlavou tisíce nadávek a ani jedna ho dostatečně nevystihovala.
,,J-jak se t-to sta-lo."vykoktala mezi slzami Sakura.
,,Údajně namířeno asi za Sasukem. Šel pozdě v noci a nikdo proto nebyl venku. Avšak několik metrů od Sasukeho domu ho někdo přepadl a krutě zavraždil."řekla Tsunade a i jí se leskly oči od potlačovaného pláče.
Zpoza pláště vytáhla obálku a podávala ji Sasukemu, který si ji po chvíli vzal.
,,Tohle měl Naruto u sebe. Je to adresované tobě. Nikdo se do toho dopisu nepodíval."zašeptala sklesle Tsunade a pomalu s Shizune za zády odcházela. Po chvíli za ní vyšel Kakashi a za ním Sakura, které stále nepřestaly téct slzy.
Sasuke stále zíral na vyryté jméno na náhrobku. Sedl si vedle něj a otevřel obálku. Vytáhl bílý přeložený papír. Rozložil ho a začal si ho číst:
Sasuke,
víš, už dlouho k tomu sbírám odvahu, která mě stále opouští. Pokaždé jsem se ti to snažil říct, ale slova jako by se mi vypařila z úst. Proto ti to předávám formou menšího dopisu.
Už dlouho ti chci říct tohle: Miluju tě Sasuke…
A vždycky budu. Bude mi jedno jestli moje city opětuješ nebo ne. Chtěl jsem ti to jenom říct.
Naruto…
Sasukemu tekly slzy po tváři proudem. Přesně na něj se hodilo přísloví: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra…
Kdyby mu to řekl dřív. Nic z toho by se nemuselo stát. Mohli by být spolu. Mohli by být šťastní.
Nebe se zatáhlo a dolů na zem začaly padat studené kapky deště. Sasuke se nehnul. Zůstal sedět na místě a slzy nepřestaly téct.
,,Miluju tě."zašeptal sklíčeně.
Obejmul si kolena a brečel. Zády se opíral o náhrobek své milované osoby a v udávaném rytmu se kolíbal dopředu dozadu v rukách svírajíc jeho dopis…
THE END
















bleskovkáááá zúčastni se :)