No konečne sme sa s Naruko dostali ďalej až o jednu kapitolu a to som si myslela, že nám ostane viac času :S no nič, tak vám sem dám tú jednu :) Pekne si to prečítajte a nezabudajte na Cestu Zo Zajatia už pomaly idem písať pokračko tak dúfam, že sa mi to podarí dopísať čo najskôr :D
Sakura sa postavila a bežala ďalej, už sa zotmievalo a Konoha stále nebol na obzore.
---
,,Sasuke?" opýtal sa Naruto.
,,Hmm..." nevnímal čiernovlások, ale aspoň pootvoril oko.
,,Môžem ísť ku tebe? Je mi zima." natiahol na seba perinu až po bradu a klepal sa.
,,Veď is pri mne." otočil sa ku nemu Sasuke čelom.
,,Ale pod perinu." zašepkal blonďáčil a prisunul sa ku nemu. Sasuke nadvihól perinu a primačkól si blonďáčika ku sebe. Ako bol na neho natisnutý cítil na svojom bruchu to Narutove a musel sa pousmiť tomu ako už vyrástlo za tú dobu, síce sú to len štyri mesiace, ale aj to je doba.
,,Už je ti lepšie?" pohladil ho tmavovlások po tvári a Naruto len s úsmevom na tvári prikývol.
,,Dobrú noc, pekne sa vyspite, všetci." pohladil ho po boku a zatvoril oči.
Ráno, Sasuke hmatal pred sabou ešte zozatvorenými očami a najprv iba niečo zamumlal a keď zistil, že Naruto s ním v posteli nieje tak iba....
,,Naruto!" vykríkol Sasuke a v sekunde vyskočil s postele.
,,Potrebuješ niečo Sasuke? Raňajky sú na stole." ozval sa hlas z vedlajšej izby. Sasuke vystralil s postele ako raketa a mieril do vedlajšej izby.
,,Ako sa ti to páči?" usmial sa Naruto, ktorý držal v ústach šrobovák a montoval v izbe ové okná, ako boli v celom byte.
,,Čo to robíš? Môžeš si ublížiť!" starostlivo za ním vykročil čiernovlások a skoro šlapól do vedra zo svetlomodrou farbou a vedla neho stáli ešte dva vedrá z bielou a svetlo oranžovou.
,,Už je neskoro, je to hotové." odstúpil si spokojne blonďáčik a pristúpil ku Sasukemu.
,,Ták, ako sa ti páči detská izba?" usmieval sa Naruto a duchu si gratuloval za dobú prácu.
,,Je to pekné, ale ako si sa naučil montovať okná?" opýtal sa čiernovlások nechápavo, veď ani on to nevedel.
,,Mal som návod." zasmial sa a oprel sa navene o čiernovláska.
,,Ty umíš číst?"optal se trochu pochybovačně Sasuke.
Naruto se od něj odlepil a zamračil se na něj.
,,Teď si mě urazil."zamumlal naštvaně a dál se na Sasukeho díval tím svým pohledem, který pro Uchihovi budoucnosti nevěstil rozhodně nic dobrého.
Sasuke se po něm natáhnul a objal ho znovu okolo pasu. Hlavu si položil do jeho vlasů a mírně s ním kolébal ze strany na stranu.
,,Ale no tak, já to tak nemyslel."zamumlal mu do vlasů a jemně ho do nich políbil.
,,Ale řekl si to."nedal se jen tak Uchovskými řečmi oblbnout Naruto.
,,Řekl, to je sice pravda, ale nemyslel sem to tak."otočil ho k sobě a políbil ho.
,,Hmm. Jdi se nasnídat, pak máme vyrazit na ty nákupy."řekl usměvavě jako vždy Naruto.
,,Po-počkej na-nákupy?"zděsil se Uchiha upřímně.
,,Jo. To nevíš? Sice máme vymalováno a ostatní, ale nemáme koupené postýlky, plyšáky, žádné oblečení ani nábytek."usmál se Uzumaki a zmizel z pokoje.
,,No to mě zase čeká den."povzdechl si Sasuke a zmizel v kuchyni se najít.
Pak se oblékl, umyl, trochu i učesal a společně s Narutem vyrazili na nákupy. Cestou potkávali svoje známé a s každým se dokonce zastavili na kus řeči.
Když dorazili před obchoďáku bylo něco kolem desáté ráno, a to vyrazili už v osm! Sasuke se musel ještě nadechnout než vešel i společně s Narutem do toho hrozného obchoďáku.
,,Čo sa tak mračíš ešte sme ani neprišli ku výťahu a ty si už uťahaný." komentoval ho Naruto.
,,Ale pochop to, ja nenávidím nákupi."zvesil hlavu Sasuke a vošiel do výťahu.
,,Neboj, hlavu hore Sasuke, keď sa tomu budeš intenzívne venoať začne ťa to baviť. Potrebujeme pre deti to najlepšie a najlepšiu kvalitu." pohladil ho po líci a vystúpili z výťahu.
,,Tak, kde najskôr?" opýtal sa Naruto sám seba.
,,Do reštaurácie som hladný s toho nakupavania." pootočil hlavu na jednu malú reštauráciu a závistlivo pozeral na ludí ako pijú kávu a jedia malé koláčiky a zákusky.
,,Čože niesme tu ani päť minút a ty si už unavený? S takýmto prístupom to neprežiješ." zasmial sa Naruto a potiahol ho za ruku.
,,Ták a teraz hľadaj obchody s detskými potrebami." obzeral sa Naruto všade okolo seba a zahladel sa na jeden obchodík.
,,Pozri Sasuke ten vizerá dobre poďme ho omrknúť." zatiahol ho za tričko rovno do obchodu. Vošli do obchodu a blonďáčik si hneď začal obzerať mriežkované postielky.
,,Hmm... to je vážne. Akú máme vziať? Plastovú, drevenú, alebo železnú? Vieš plastová sa rýchlo opotrebuje, ale nieje drahá a tá zo železa vizerá pevne, ale keby sa o to deti udreli možno by si rozbili aj hlavu....." premýšlal Naruto a hladal všetky áno a nie pre kúpu tých postielok.
,,Naruto ukľudni sa... Sú to len postele." chytil ho za plece a oprel sa o drevenú postielku, čo stála za rohom.
,,Jé ukáž...tú som si nevšimól... vizerá pevne. A ten stolík by sa zišiel na plienky a púdre.... hmmmm, ale je dosť drahá." pozrel na cenovku a rozmýšlal.
,,Bóže ja umrem...!" povedal si Sasuke a pristúpil ku postielke pri, ktorej stál aj Naruto.
,,Chceš ju?" opýtal sa čirnovlások a Naruto sa na neho pozrel zo psími očami.
,,Ty ju cheš kúpiť?" opýtal sa blonďáčik a pozerla na Sasukeho z hviezdičkami v očiach.
,,Keď si myslíš, že je dobrá tak ju kúpim, peňazí máme dosť." usmial sa a blonďáčik ho z jedným veľkým...
,,Ďakujeeeem." obial.
,,Nemáš zač a teraz, ju kúpme." rozhodol sa s úsmevom, nejako ho to začalo baviť. Síce tam nebol, kôli nakupovaniu, ale kôli Narutovi a keď ho videl šťastného tak mu to aspoň urobilo radosť. Zohnali personál a hneď kúpili dve postielky a jeden stojan medzi ne.
,,Takže postieľky už máme. Teraz potrebujeme oblečenie a kozmetiku pre ne." zavelil Naruto a so Sasukem vyšli s obchôdku vo veľkom nákupnom centre.
,,Naruto tie krabice s tým nábytkom sú strašne ťažké. Mohli by sme ísť domov zložiť ten nábytok, najesť sa a potom sem ísť?" opýtal sa Sasuke unavene.
,,To není špatnej nápad Sasuke."pokýval hlavou Naruto a vyšli se Sasukem i krabicemi z obchodního domu.
Měli jediné štěstí, že nebydleli nikterak daleko. Rozhodně by se přes celou Konohu nechtěli tahat s dvěma docela těžkými postýlkami pro mrňata.
Přišli domů, dotahali krabice do pokoje, v klidu se najedli a pak je šli smontovat. Chvíli se přehrabovali v různých návodech jak to sestavit, než se jim to konečně povedlo. Teda spíše jenom Sasukemu. Naruto mu podával nářadí a potřebné díly. Samozřejmě ty lehčí, s těžšími se tahal Sasuke, protože nechtěl aby se jeho miláčkovi něco stalo.
Potom se tedy vydali znovu do oblíbeného obchodního domu. Vyjeli do druhého patra kde byla většinou rozestavěna kosmetika a oblečení. Naruto lítal z obchodu do obchodu až mu pomalu Sasuke nestačil stíhat. A tak si jednoduše sedl vždycky na lavičku, která byla před krámem a hlídal tašky s věcmi, které Naruto už koupil.
,,Až zítra dojdeme pro skříně a poličky co na to říkáš?"zeptal se ho Sasuke když seděli v přízemní kavárničce.
Naruto pokýval hlavou a brčkem nasál svoje oblíbené pití.
,,Dobře."usmál se pak na něj.
,,Sem rád, že to takhle dopadlo."promluvil najednou Sasuke zničehonic.
,,Já taky."přikývl Naruto a zaplatil.
Pak se společně vydali domů.
Nakupování jim zabralo skoro celý den. Domů se z kavárny a obchoďáku vraceli kolem šesté večer.
Doma vybalili z tašek potřebné věci jako například plínky, různé pudry pro děti, olejíčky, žínky, dokonce vybrali i několik kalhot, triček a šatiček a naskládali je na hromádku v dětském pokojíčku. Samozřejmě žádné malé šatičky, pro jejich holčičku nebyli v růžové barvě. Tu Sasuke naprosto Narutovi zakázal. Jediné co bylo možná malilinko růžové bylo několik gumiček a sponek do vlasů pro malou.
,,Dobrou Naruto."přitiskl se k němu Sasuke blíž a přikryl ho ještě pro jistotu jednou dekou, aby mu nebyla zase zima.
,,Dobrou Sasuke."šeptnul Naruto a schoulil se do klubíčka v Sasukeho náruči.
Ráno nevyšli tak brzy jako včera. V klidu se oblékli, umyli, nasnídali. Naruto se ještě stihl vysprchovat. Samozřejmě, že Uchiha si k němu pod sprchu vlezl taky.
,,Tak jakou vezmeme?"optal se Sasuke Naruta, když už stáli v jednom z mnoha obchodů.
Naruto se zadíval na dvě skříňky.
,,Tuhle."ukázal na tu bílou.
Musí přece ladit s pokojem, červená byla sice hezká, ale ta by se jim spíše hodila do obýváku a ne do dětského pokoje.
,,Fajn. Skříň, malej stolek a židle k němu máme. Teď už zbývá jenom nějaká ta polička a menší toaletka."řekl Sasuke.
,,To už mám vyhlídnuté."usmál se Naruto a zatáhl, po zaplacení skříně, Sasukeho do vedlejšího pokoje.
Sasuke musel uznat, že Naruto měl výborný vkus. A dokonce to vybíral i levně. Když si to tak Sasuke všechno spočítal, jejich výdaje byli mnohem menší než platili sami za sebe. Klidně by si mohli pořídit i čtyři děti.
Když o několik hodin později dodělali poslední věc, spokojeně a zároveň unaveně se zadívali na svoji dvoudenní práci.
,,Je to tu nádherné."pochválil pokojík Naruto a rozhlédl se ještě jednou po něm.
,,Ano. To je."pokýval spokojeně hlavou Sasuke.
takový móóóc krátký a nudnějšííí!!XDD
,,Ja dúfam, že sa im tu bude dobre bývať, ale ešte by som im kúpil nejakú komodu,alebo niečo také malinké na nejaké serepetičky, alebo hračky a potom by sa tie hračky vymenili za kunaie." zasmial sa Naruto a pohladil sa po brušku.
,,Naruto nevymýšlaj je tu toho dosť." pozrel na neho čiernovlások uťahaným pohľadom.
,,No tak dobre, to neskôr." odišiel Naruto od izbyčky a čiernovlások ho nasledoval, ešte nikdy nebol taký uťahaný ako teraz.
,,No a, čo teraz štyri hodiny, kľud, pekné počasie trochu pofukuje vietor." začal Sasuke keď sedeli v obývačke a pozerali televízor.
,,Chceš ísť na prechádzku?" hádal Naruto podla toho, čo Sasuke hovoril.
,,No aj tak sa to dá povedať." pohladil ho po ramene a blonďáčik sa postavil.
,,Dobre môžeme ísť len sa prezlečiem, nepôjdem predsa v tomto." ukázal na tepláky a staršie volné tričko. Vybehól schody a začal sa hrabať v skrini. Teraz už mal trochu večší problém s oblečením ako pred mesiacom. To predtým malé vyhĺbené bruško, už nebolo také malé, ako predtým.
,,Čo špekuluješ, ničo na seba hoď." ozval sa od dverí Sasukeho hlas.
,,Ale keď ja neviem, čo všetko je mi..... úzke." pozrel na čiernovláska a vybral zo skrine asi siedme nohavice. Sasuke ku nemu pristúpil a zozadu sa ku nemu primačkól.
,,A, čo toto?" opýta sa Sasuke a vytiahol zo skine jedny tehotenské nohavice.
,,Ukáž?" skúmal ich Naruto kritickým pohľadom.
,,Hmmm...Tie by som si aj mohól dať. Už len tričko." znova sa začal hrabať v srini, až jedno našiel.
,,Takže už môžeme ísť?" opýtal sa čiernovlások nedočkavo.
,,Ano, už máme všetko." obuli sa a vyšli von z domu. Najprv zamierili do parku kde stretli Kibu s Akamarom.
,,Ahojte, už dlho som vás nevidel, asi tak štyri mesiace, je to pravda, že budete mať diaťa?" zaujímal sa o informácie, ktoré sa niesli dedinou už pekné dva mesiace.
,,No.... ano." prikývol blonďáčik a posadil sa na lavičku, čo stála blízko nich.
,,Tak to gratulujem, a už viete, čo to bude?" vyzvedal a Akamaru vedla neho poslušne tichúčko sedel.
,,No sú to vlastne dvojičky, takže chlapec a dievča, teda Tsunade si to myslí, nevieme to naisto." pozrel sa na Sasukeho a stisól mu ruku.
,,Hmmm. zaujímavé a už máte aj mená?" zisťoval ďalej Kiba, ale očividne to tým dvom holubyčkám nevadilo.
,,Rozmýšlali sme nad tým, ale nejako sme sa o to nezapodievali, napadlo nás meno pre chlapca, ale ešte nevieme." ozrejmil situáciu Sasuke a uhladil Narutovi vlasy, ktoré mu spadali do očí.
,,Ahá takže tak. Tak vám držím palce dúfam, že budú zdravé, ja musím už ísť." pomaly sa vzdialoval Kiba a zrazu ho už nebolo nikde.
,,Niekedy sa mi zdá až moc otravný." zamumlal Sasuke a prešiel si po vlasoch.
,,Ale nebuť taký neprijemný, snaží sa byť len milý a ide mu to." usmial sa Naruto a postavil sa. Znova sa začali prechádzať po parku občas stretli nejakých športovcov alebo len nejaký párik a občas aj známich.
,,Som unavený." oznámil Naruto pri chodzi a chytil sa na obličkách.
,,Tak by sme už pomaly mohli ísť domov." pozrel čiernovlások na hodiny.
,,Fajn, ale najprv si sadneme, alebo mi asi odpadnú ladviny." prešiel ku najbližšej lavičke a posadil sa.
,,Naozaj to tak hrozne bolí?" opýtal sa Sasuke a prisadól si.
,,Nie, ale nevládzem. Zdá sa mi to, ale nejako skoro." chytil sa na brušku a pozrel naň.
,,Čo skoro?" nechápal čiernovlások.
,,Ale nic."zamumlal jen Naruto a nadechoval se a zase vydýchával.
Ta procházka byla pro něj moc dlouhá. Navíc byl unavený z toho jak se jich každéj známej ptal, jestli už vědí co to bude, jak se to bude jmenovat, jestli už mají hotový pokojíček a tak.
,,Řekni mi po pravdě, bolí tě to moc?"starostlivost v Sasukeho hlase byla velmi dobře poznat.
,,Ani ne. To přežiju Sasuke."usmál se na něj Naruto, tím svým sladkým úsměvem.
,,Dobře. Ale kdyby tě to bolelo moc, okamžitě mi to řekneš a půjdeme za Tsunade, platí?"podíval se na něj.
,,Platí."Naruto pomalu vstal.
,,Můžeme už jít?"zeptal se ho.
Sasuke přikývl, vstal a chytil ho za ruku. Pak se společně rozešli domů.
Doma si Naruto napustil teplou vanu. Nedbal na to, že je teprve pět odpoledne. Cítil se unavený.
Zalezl si do teplé vody, opřel si hlavu a zavřel oči. Nechal se ukolébat Teplou vodou a uvolněným tělem až do světa spánku.
Sasuke mezitím připravoval menší večeři. Podíval se na hodinky a zjistil, že Naruto je už přes hodinu ve vaně.
Vyšel schody a vstoupil do koupelny. Uviděl Naruta jak si spokojeně spinká ve vaně. Usmál se, vytáhl největší osušku, kterou našel a vytáhnul Naruta z vody. Zabalil ho do osušky a pomalu a hlavně v tichosti, aby ho neprobudil ho přenesl do ložnice. Tam ho uložil do postele, přikryl ho a šel ještě vypustit vanu. Pak se sám navečeřel.
Naruto se probudil asi o dvě hodiny později. Chvíli se musel vzpamatovávat, kde to vlastně je. Vždyť než usnul byl ve vaně a teď je v jejich ložnici.
,Asi mě sem Sasuke odnesl.'pomyslel si, když nadzvedl peřinu a viděl, že je zabalený v osušce.
Pomalu vstal a vyšel z ložnice. Sešel schody a přišel do obýváku, kde uviděl Sasukeho schouleného v klubíčku jak spí na gauči. Vypnul televizi, která doposud běžela, vzal deku, která ležela na křesle a přikryl ho. Samozřejmě, kdyby nebyl těhotný vzal by do náruče a odnesl si ho hezky pěkně do ložnice. Teď je v tom a Tsunade mu jasně nakázala aby nezvedal nic těžkého a hlavně se nenamáhal.
Asi po polhodine ako pozoroval Sasukeho, mu začali klipkať oči a posadil sa vedla neho. Samozrejme, že hneď zaspal.
,,Naruto..." zacítil bozk na čele.
,,Naruto..." znovu počul vzdialený hlas, ale tento raz zacítil bozk na nose.
,,Treba vstávať..." a posledný bozk zacítil na perách.
,,Naruto..." znovu počul vzdialený hlas, ale tento raz zacítil bozk na nose.
,,Treba vstávať..." a posledný bozk zacítil na perách.
,,Sa-su..." pomaly sa zodvihol a pozoroval pred sebou čiernovláska.
,,Nechceš raňajky?" opýtal sa čiernovlások a pohladil ho po tvári.
,,Čo sa stalo?" ospalo pozoroval Sasukeho, ktorý zmizol v kuchyni.
,,Za hodinu máme byť u Tsunade, potrebuješ ísť na vyšetrenie." ozval sa hlas z kuchyne a blonďáčik si len ospalo pretrel oči a unavene sa postavil.
,,No to je pekné..." zamumlal pre seba a pozrel na hodiny. Ukazovali desať hodín aj päť minút.
,,Mám ti pomôcť s obliekaním?" znovu sa ozval hlas z kuchyne, ale tento krát prerušovaný vodou.
,,Ja to zvládnem." oznámil blonďáčik a vyšiel schody do ich spálne. Otvoril skriňu a hodil na seba niečo, čo mu nebolo malé. Pozrel na svoj odraz v zrkadle a rukou si pohladil už dosť velké bruško. Usmial sa a zamieril do kúpelne kde si opláchol tvár a umyl zuby. Zamieril na smer kuchyňa a posadil sa za stôl.
,,Tak už si tu." Usmial sa čiernovlások aj keď Naruta ani nepočul a ani nevidel prichádzať, proste inštinkt.
,,Aj hej, čo je na raňajky?" vyzisťoval hneď blonďáčik, to bolo jediné načo sa hneť po zobudení tešil.
,,Volské oká so žunkou." pristálo pred ním teplé jedno s ktorého sa ešte trochu parilo.
,,Daj sem čokoládu." rozkázap blonďáčik s kritickým pohľadom na jedlo.
,,Zachvíľku najprv ziec toto." usmial sa čiernovlások a tiež si zasadol za stôl oproti Narutovi.
,,Tak a kedy vlastne máme byť u Tsunade?" dlabkal sa v jedle blonďáčik.
,,O jedenástej, máme ešte pol hodinu čas." usmial sa a pohladil Narutovi ruku, ktorou sa hrabkal vo vajci.
,,Tak to by sme už mali ísť, kým tam ja s mojim turbom prídem budú už tri." pochechtol sa blonďáčik ironicky.
,,Nemuč sa tak, ja veim, že za to nemôžeš. No teoreticky nie, ale...." trochu sklonil hlavu.
,,Ale technicky hej..." stále mu ostával na tvári úškľabok.
,,Pozri nerozoberaj to, som rád, že to takto skončilo a vidím, že aj ty si len sa ti to asi zdá stále také nové." usmial sa a blonďáčika.
,,Asi máš pravdu." opätoval mu úsmev blonďáčik.
,,Tak a teraz to zjec a ideme za Tsunade." postavil sa a svoj tanier položil do drezu.
,,Bude to zjedené za sekundu." usmial sa Naruto a všetko to do seba nahádzal. Sasuke len vyjavene pozeral ako všetko mizne s taniera a končí v blonďáčkových ústach.
,,Tak a môžeme ísť postavil sa Naruto a vyštartoval s kuchyne do predsiene, nemohol sa dočkať až uvidí svoje malé zlazíčka na ultrazvuku.
















Prosím pomož mi s rekordíkem v komentářích...každej koment mi pomůže děkuji
http://versab.blog.cz/0902/rekordik