No tak tu máte ďalšiu kapitolku, kenočne po milion rokoch neveim prečo sme tak spomalili, ale budeme sa snažiť zrýchliť :) takže nechce sa vám páči :)
"Oni se vrátí až zítra???" Vyvalil oči.
"Daichi, klid…"
"Měli se vrátit ve dvě, a kde jsou?!" Hysterčil Daichi.
"Hou hou, Daichi-chan, jsou v pořádku." Objal ho Naruto, protože jeho těhotný syn začal blednout nedostatkem krve ve tvářích. Daichi se mu víc schoulil do náruče.
"Jdeme domů?" Zadíval se na Naruta prosebně. Naruto se podíval na stůl, většinu práce měl vyřízené a zbytek mohl stihnout zítra.
"Dobře." Oba se vydali domů. Našli tam Sasukeho na gauči a uraženou Aiko v pokoji.
"Co se stalo?" Podíval se Sasuke na Daichiho.
"Hizashi se vrátí až zítra." Vysvětlil Naruto a Sasukemu na se tváři objevil chápavý výraz.
"Já se jdu vykoupat, mějte se." Daichi odkráčel nahoru a vzápětí do koupelny.
,,Čo tu zase robíš?!" Vyštekla na neho Aiko keď vyšiel z kúpelňových dverí.
,,Nič...." Zašepkal a smutne vošiel do svojej izby.
,,Čo ti zase je?" Obracala očami blondína a následovala ho do jeho izby.
,,Nič..." Zopakoval a posadil sa za pracovný stolík.
,,Rozprávaj somnou slušne, keď s tebou hovorím je ti to jasné?!" Penila blondína a už sa mu chystala jednu zozadu vraziť.
,,Aiko? Prečo si v Daichiho izbe?" Prerušil ju Sasuke.
,,Zase ma štve." Zasyčala a vyšla z Daichiho izby.
,,Daichi?" Pohladil ho po vlasoch.
,,Chcem Hizashiho." Ozvalo sa plačlivo.
,,Veď príde." Utešoval ho.
,,Ale ja ho chem teraz." Vyhováral sa a tvár si zakrýval dlaňami.
,,Ešte sa ti neospravedlnila?" Zmenil tému.
,,Kto?" Nechápal.
,,Aiko."
,,Aha, nie. Ajtak sa mi neospravedlní." Postavil sa ako bezduchá schránka (Kiro, si ma zblbol s tou poveidku jednou xD).
,,Ale ospravedlní." Aspoň v to dúfal.
,,Ona je tvrdohlavá nikdy sa mi neospravedlňovala." Odkráčal znovu do kúpeľne a opláchol si červené oči a stopy po slzách.
"Oni jsou na mě děsně zlí." Vyprávěla Aiko Asuce telefonem. "Nikdo si mě nevšímá, nemaj mě rádi a staraj se jen o ty dvě nenarozený děcka a Daichiho. Teď mi dali domácí vězení a zabavili mi kapesný, protože jsem se ozvala." Stěžovala si ukřivděně.
"Já vím, ale uznej, že by si mě měli více všímat, jsem jejich dcera a navíc nemocná, nebo ne?"
"Jasně, chápu, no já se odsud jen tak nedostanu. Miluju tě, papa." Položila to, nasadila si sluchátka a zaposlouchala se do hudby ze svého iPodu. Mrskla sebou na postel a nevšímala si ani Sasukeho, který si s ní chtěl původně promluvit.
Daichi těžce přežil noc a den a odpoledne již nedočkavě utíkal k bráně.
Čekal a čekal, až se dočkal, Hizashi s jejich týmovou partnerkou už přicházeli, Daichi se rozběhl, minul dívku, která si myslela, že běží k ní a skočil Hizashimu kolem krku. Nedočkavě se nechal políbit. Pevně se k Hizashimu přitiskl a zabořil mu tvář do trika.
"Stýskalo se mi." Zašeptal vzlykavě.
"Ou ou, copak se stalo?" Pohladil ho Hizashi ve vlasech. Černovlásek se na něho podíval.
"Nic." Odpověděl, ale Hizashimu bylo jasné, že lže. Přejel po jeho lehce napuchlé tváři.
"Kdo ti to udělal?!" Přivřel oči. Daichi sklopil hlavu.
"Aiko…" Zamumlal neslyšně. Hizashimu se zatmělo před očima. Popadl Daichiho za ruku a rázoval si to domů.
,,Ahoj mami." Usmial sa Hizashi na Sasukeho s Daichim v pevnom obiatí.
,,To som rád, že si konečne doma Daichi si robil strachy kde si." Pousmial sa a pyšne Hizashiho pohladil po vlasoch.
,,Kde je Aiko?" Opýtal sa trochu naštvane a Daichiho si mačkal k telu v obrannom geste.
,,Je vo svojej izbe neradil by som ti s ňou teraz hovoriť." Vysvetlil Sasuke.
,,Ďakujem." Usmial sa a vybehol po schodoch do Aikinej izby.
,,Hizashi?" Nechápavo pozrela na dvere v, ktorých stál hnedovlások.
,,Prečo si dala Daichimu facku?" Naštvane ku nej pristúpil.
,,Opýtaj sa mamy, mne je to jedno." Obrátila očami a vyhodila Hizashiho zo svojej izby.
,,Dík za ochotu." Zabrblal a hneď vošiel do kúpeľne kde zo seba zhodil špinavé oblečenie. Vliezol pod vlažnú vodu a poriadne sa poumýval.
,,Hizahi?" Unavene sa na neho pozrel Daichi.
,,Hmm?" Obtočil si okolo pásu uterák a Daichiho vzal do náručia a v jeho izbe ho položil na posteľ.
,,Povedz mi ako sa ti stalo?" Prešiel prstami po npuchnutej tvári.
,,No vieš.... ja som spal v ocovej posoteli a aiko tamzamnou prišla a vyhadzoavala ma odtiaľ potom ma začala obviňovať, že kôli mne ju rodičia odstrkujú a potom mi dala facku." Čím viac o tomho voril tým viac mu po tvári stekali slzy. Hizashi si ku nemu prilahol a pritiahol si ho do náručia. Nechádali sa spolu unášať do ríše snov.
Ráno nebolo až také hrozné. Všetci sa pokojne naraňajkovali spoli s Itachim ale bez Aiko.
,,Ako ma mohla moja vlastná krv zradiť?" Nechápal Naruto.
,,Hovoríš o Aiko." Uprel na neho Itachi svôj čierny pohľad.
,,Ano, ale stále to nechápem." Dumal Naruto ďalej.
"To asi nikdo." Pokrčil Itachi rameny. Vstal a opustil dům. Vydal se do práce.
S prásknutím dveří do kuchyně vešla Aiko a vztekle si sedla k misce müsli v mléce a hrnku čaje.
"Ahoj, Aiko." Pozdravil Naruto.
"Dobré ráno, mami, tati." Odvětila jedovatě, na Daichiho ani Hizashiho se ani nepodívala. Po chvilce se zvedla a odkráčela do školy. Daichi se jen smutně dloubal ve své omeletě se šlehačkou. Hizashi ho objal a zvedl se.
"Musím jít." Daichi posmutněl a rozloučil se. Naruto Hizashiho po chvíli následoval. Sasuke s Daichim osaměli.
"Tak co teď?" Zamrkal Sasuke na Daichiho. Daichi pokrčil rameny.
"To ne, nechci žádný smutek." Zamračil se, s rukou na bříšku opatrně vstal a přešel k Daichimu. "Nesmuti, zlato. Táta dal Hizashimu zatím službu u brány. Až budeš mít větší bříško, odvolá ho, ano?" Daichi přikývl.
Když Aiko dorazila domů, byla na všechny jako med, dokonce i k Daichimu se chovala 'mile'. Nikomu z rodiny se to moc nezdálo. Později zjistili pravý důvod.
Blondýnka se začala lísat k Narutovi.
"Tatínku…" Začala sladce. "Víš…u Kiry se pořádá menší večírek jen pro zvané a já…"
"A ty máš domácí vězení." Vložil se do toho Sasuke. Aiko se na něho vražedně podívala a pak se nevinně usmála na Naruta.
"Mamka má pravdu." Přikývl Naruto. Aičina tvář se stáhla do nepřístupného výrazu. Pak vstala, vztekle se na ně podívala a s prásknutím dveří odešla. Naruto si povzdechl.
,,Daichi je na tom ako?" Zmenil tému Naruto.
,,Fyzicky je na tom fajn, ale je mu smutno za Hizashim a neveim, čo mám s ním robiť." Ustarostene sa pozrel na blonďáka.
,,Ja to nejako vyriešim." Ubezpečil Sasukeho.
O tri mesiace neskôr
,,Sasuke vstávaj."Triasol spiacim čiernovláskom Naruto.
,,Ešte päť minút." Vyhováral sa.
,,Sasuke už ťa budím hodinu, vstávaj!" Rozkázal mu blonďák. Sasuke na neho len žmúril krytickým pohľadom a horko ťažko sa posadil na posteľ.
,,Pomôžem ti ísť do kúpeľne." Podoprel ešte polospiaceho Sasukeho.
,,Nie ja to zvládnem." Usmial sa na Naruta a vošiel do kúpeľne.
,,Tak ja idem s chalanmi a Aiko pre ten strom ty nás tu počkaj." Oznámil cez zatvorené dvere. Ako odpoveď sa ozvalo zaumlanie, ktoré malo znamenať súhlas.
,,Tak mládež, ideme pre stromček." Veselo vošiel do obývačky Naruto. Daichi a Hizashi si už len nachystali šále a Aiko sa obúvala. Itachi už bol dávno vonku a odhrabával sneh, ktorého ajtak nehorázne veľa a rýchlo pribúdalo.
,,Tak šup, šup." Vyháňal ich naruto z domu. Všetci šťastne vybehli z domu a Hizashi sa hodil do kopy snehu, ktorú Itachi ťažko nazhŕňal.
,,Tak panstvo ide sa, do lesa." Všetci sa vydali smerom ihličnatý les. Keď tam dorazili, začali sa obzerať ne nejakej peknej Jedličke, či Smreku. (ľudia aby ste vedeli, smrekové drevo strašne pekne vonia ). Sasuke sa medzitým umyl, obliekol a zamieril do kuchyne kde si chcel spraviť nejaké dobré jedlo, ktoré by mu chuťovo vyhovovalo. Otvoril dvere od chladničky a v tom zacítil zvláčtnu bolesť na brušku. Hneď si uvedomil, čo sa deje. Zatvoril dvere od chladničky a ako najrýchlejšie mohol dostavil sa k telefonu.
"Nemocnice? Potřebuju sanitku, rodím!"
"Sasuke Uzumaki-Uchiha." Položil to a v předklonu se dopotácel ke dveřím, přičemž si z věšáku strhl kabát Za chvíli už před domem byla sanitka (v Konoze nejsou? Omyl, holenkové, musej bejt xDDD) a Sasukeho opatrně posadili na vozík a naložili do auta. Po Konoze se rozléhal zvuk sirén.
Odvezli ho do nemocnice, kde ho Tsunade urychleně zkontrolovala.
"Ale vždyť máš ještě čas, ty nerodíš." Oznámila klidně. Sasuke se zkroutil.
"Já. R.O.D.Í.M!!! Myslím, že to poznám líp. Ty děti nemáš, ne?" Vrčel na ní a Tsunade tedy celou kontrolu zopakovala.
"Zlato jsme doma!" Ozval se Naruto a za ním do domu vešla celá jejich rodinka. Aiko se jim podařilo zkrotit, respektive jí většinu času museli ignorovat, protože jí záchvaty vzteku ne a ne přejít.
"Sasuke?"
"Mami?" Neslo se bytem, když se nic neozývalo. Naruto rychle přešel všechny místnosti a pak vyběhl z domu. Běžel do nemocnice, bylo to první místo, které ho napadlo. Zbytek rodiny nechal stát v předsíni i s krásným smrčkem.
"Sasuke Uzumaki-Uchiha, kde je?" Vyjekl na sestřičku, která se celá rozklepala. Skoro na počítači nedokázala najít daného pacienta.
"P-pan Uzumaki-Uchiha rodí, sál pět." Odvětila pak rozklepaně a dál se věnovala své práci.
"Uznáš konečně, že rodím, dost to bolí." Kroutil se Sasuke. Tsunade ho nakonec dala odvézt na sál. Ještě předtím k němu přiběhla sestřička.
"Jméno?"
"Ta-Tatsuya."
"A pro holčičku?"
"Bude to kluk." To už ho uspávali a sestra do obou kolonek musela dát jedno jméno.
Naruto nedočkavě přešlapoval v čekárně, štvalo ho, že ani Hokageho na sál nepustí. Po nekonečně dlouhé době vyšla ven Tsunade i s dítětem.
"Jak je na tom? A co chlapeček?" Vyskočil hned Naruto.
"Sasuke je v pořádku, brzy se probere. A ohledně chlapečka….je to holčička, ale bude se jmenovat Tatsuya, protože jméno ve formuláři je závazné." Naruto napřáhl náruč a Tsu mu dceru položila na ruce. Blonďák si k sobě děcko přivinul a odhrnul z něho peřinku. Vykoukly na něho černé vlásky, Naruto se něžně usmál. Pak Tatsuya otevřela oči černé jako noc.
,,Kedy sa Sasuke prebudí?" Opýtal sa blonďák.
,,Tak za hodinu. Nechaj ho si odpočinúť." Vzala si Tatsuyu a niekam ju odniesla. Naruto zatiaľ sedel v izbe vedľa postele na, ktorej ležal Sasuke. Zrazu sa ozvalo zaklopanie na dvere a do miestnosti vošla Tsunade aj s drobným dievčatkom v rukách.
,,Je v poriadku, zdravá." Usmiala sa Tsunade a odišla z izby. Naruto si ju pritlačil k hrudi a prstami jej hladil drobnú hlavičku a preberal kratučké čierne vlásky.
,,Naruto...." Ozvalo sa Sesukeho smerom potichu.
,,Dobré ráno." Usmial sa na neho a ukázal mu malé čiernovlasé stvorenie vrtiace sa v jeho náručí.
,,Dobré, ako dlho som spal?" Posadil sa na posteli.
,,Asi hodinu. Prišiel som až keď ťa odviezli na sálu, prepáč, že som pri tebe nebol." Ospravedlňoval sa a podal Sasukemu Tatsuyu.
,,Je do dievča." Oznámil mu.
,,Čože? Ale je zapísaná ako chlapec musíme ísť za Tsunade." Vyskakoval z postele.
,,Hovoril som s ňou, nejde to." Usadil so späť na posteľ.
,,Ale je krásna, má oči po tebe." Usmial sa na čiernovláska s Tatsuyou v rukách.
,,Naozaj? Chcel som aby vyzerala ako ty." Zabalil ju do perinky a položil si ju do lona.
,,Mami?" Vo dverách sa obiavila strapatá čierna hlava.
,,Ahoj, čo ty tu?" Usmiali sa na neho obaja.
,,Šiel som za Tsunade na kontrolu a ona ma poslala sem. Inak je pekná. Tsunade mi povedala, že je to dievča." Prisadol si ku Sasukemu na posteľ a vzal si aj on Tatsuyu do náručia.
,,Tsunade ti už robila ultrazvuk?" Vyzvedal čiernoočko.
,,Ano, fotky mám vo vrecku,ale je strašne maličké, ešte neveim či je to chlapec alebo dievčatko." Položil Tatsuyu maminkovi do lona a pohľadom magnetizoval dvere.
Do těch vzápětí vešel Hizashi a přešel k posteli, podíval se na Tatsuyu.
"To je můj švagr?" Zasmál se.
"Švagrová." Opravil ho Naruto. "Jmenuje se Tatsuya." Hizashi se usmál a pohladil ji prstem po tvářičce. Pak pohladil Daichiho po jeho tříměsíčním bříšku.
Najednou do pokoje nakráčel stromeček, teda Itachi přinesl ozdobený smrček a postavil do rohu pokoje, vzápětí tam zbytek chlapů z rodiny nanosilo dárky.
"Co to…?" Nechápal Sasuke.
"No když nemůže Mohamed k hoře…, respektive máma ke stromečku…." Usmál se Naruto pohladil Sasukeho po tváři.
"Aha, takže jste se rozhodli mi tu udělat Vánoce." Zašeptal Sasuke, když uviděl Hizashiho, jak věší vánoční řetězy po pokoji.
"Přesně tak." Zakřenil se Daichi.
"Kde je Aiko?" Posmutněl Sasuke.
"Aiko…ta je…" Zasekl se Naruto.
"Ona nechce vidět svoji sestru, mě?" Do očí se mu vlily slzy, nad tím, jaký fracek vyrostl z jejich dcery. V tom do dveří vešla Aiko. Probrala dárky, vzala si ty pro sebe, hodila na hromádku několik balíčků a prošla okolo Sasukeho.
"Doufám, že jsi OK. To děcko je hezký." Prohodila a zmizela.
,,Tak to bolo fakt povzbudivé." Zamumlal Daichi a zotrel z tváre Sasukemu slzy. Usmial sa na neho a pobozkal na líce.
,,Tatsuya ťa bude mať rada miesto nej." Pohladil drobné stvorenie po drobných rúčkach.
,,Je to smutné, chcel som aby bola šťastná. Nikdy by som si nemyslel, že by mohla byť taká namyslená." Smutne sa pozrel z okna a Naruto sa mu hneď posadil pred výhľad.
,,Aj mňa to žerie, ale muselo sa to stať." Pobozkalhona ústa.
,,Hej vy tam smutný kútik. Tešte sa sú Vianoce a nie pohreb." Oznámil Hizashi a pristúpil k nim. Vštci sa začali otriasať smiechom okrem drobnej Tatsui, ktorý sa rozplakala na veľký hluk a Sasuke s ňou v náručí začal pohupovať. Pomaly sa ukludnila a znovu zaspala.
,,A ide sa na darčeky." Rozhodol Itachi a prvému Sasukemu vylosoval Narutov darček. Sasuke ho otvoril a v ňom našiel dupačky pre malú. Boli oranžové s modrím golierikom.
,,No myslel som, že by jej celkom kekli." Okomentoval blonďák dupačky a čiernovlások ich skusmo prilžil na Tatsuyu.
,,Myslím, že jej budú sedieť." Pousmial sa.
,,Tak teraz Daichi." Itachi mu podal malú zabalenú krabičku. Daichi ju rozbalil a otvoril a v nej sa nachádzal zlatý prsteň, ktorý mu presne sedel na ľavý prsteník.
,,Prosím, vezmi si ten prsteň a hlavne neprotestuj." Poprosil ho Hizashi a pobozkal ho na ústa.
,,Ale ja...." Chcel protestovať.
,,Vieš, čo si mi sľúbil keď si mal sedem." Pripomenul mu ako si sľúbili, že sa vezmú.
,,...ďakujem." Obial ho okolo ramien a nechal si nasadiť prsteň.
,,Naruto, toto je pre teba." Podal blonďákovi krabičku, ktorú dostal od Itachiho. Otvoril krabičku a našiel zarámovanú fotku aj s celou ich rodinou a aj Itachim.
,,Už presne veim kam si ju dám." Pousmial sa a prstami prešiel po skle.
"Tady jeden pro Itachiho." Podal Hizashi balík Itachimu. Itachi ho rozbalil a vytáhl černé triko a potiskem mimina a nápisem - JSEM ŠŤASTNÝ STREJDA. Všichni se rozesmáli, Itachi se jen ušklíbl, ale triko si neoblékl.
"Skvělý dárek, Daichi." Mrkl a podal Hizashimu balíček s kunaii. Daichi dostal spoustu věcí na miminko, mimoto i kočárek, černobílý a kunaie, oblečení…Sasuke dostal podobně, oblečení, oblečky na mimčo a modrý kočárek. Prostě spoustu věcí pro každého.
"Taky budu Hokage." Prohlašoval Daichi a vysloužil si objetí od Naruta i úsměv od Sasukeho.
"Ale nejprv z tebe bude maminka." Zamrkal na něho Hizashi.
"To jo no. Stejně to bude legrace, prcek bude mít tetu a ani ne půl roku starší." Usmál se Daichi pobaveně. Ozvalo se zaklepání. Na výzvu do pokoje vešla Hinata s malým klukem a Kiba.
"Přinesli jsme vám dárky." Usmála se plaše Hinata a dala pod stromeček několik dárků.
"Mami, tati." Usmál se Kiba a objal svojí matku, po které zdědil akorát oči.
"Můžu?" Natáhla ruce k uzlíčku v Sasukeho náruči. Sasuke jí Tatsuyu dal do náruče. Hinata ji s něžným úsměvem chovala a ukazovala Hizashiho bratrovi. Chlapeček s fialovými vlásky a černýma očkama si Tatsuyu zaujatě prohlížel. Po nějaké době už Hinata i Kiba museli jít, tak ponechali rodinku v klidu.
Postupně všichni už rozbalili svoje dárky, zbyly už jen Aičiny balíčky.
Sasuke dostal lístky na baletní představení, na které nemohl jít a Aiko to musela vědět. Narutovi jeho dcerka nedala nic, stejně jako ostatním. Jen ještě Daichimu byl adresován balíček, pečlivě zabalený do zlatého papíru. Daichi ho opatrně otevřel. Z jeho hrdla vyšel přidušený výkřik a černovlásek vyděšeně zíral na balíček ve svém klíně. Krabička byla v půlce přehrazena. V jedné části ležela chcíplá krysa a v druhé se procházel černý škorpion.
Hizashi okamžite zatvoril krabicu vrchnákom a vzal ju Daichimu z rozstrasených rúk.
Vyšiel z izby a hneď ako sa za ním zatvorili dvere Naruto daichiho pevne obial.
,,To je v pohode. Neboj sa už je preč." Hladil ho po vlasoch čiernovláskovi zrazu vyhrkli z očí slzy a viac sa pritlačil k Narutovi. Tnár si schovával v jeho hrudi a zmáčal Narutovo tričko slzami.
,,Nepredstavoval som si to zrovna takto." Povedal Itachi a vzal si Tatsuyu na ruky.
,,Ani ja nie." Položil sa na posteľ a pomaly sa odobral do ríše snov. Itachi položil Tatsuyu do malej postieľky edľa Sasukeho postele. Zrazu sa v miestnosti obiavil aj Hizashi.
,,Ďakujem oci ja ho nejako upokojím." Usmial sa na blonďáka a s Daichim sa posadil na stoličku. Zachvíľku zaspal aj Daichi v Hizashiho náručí.
,,Ulož ho k nám do izby." Rozkázal pošepky Naruto a so Sasukem v náručía Hizashim za chrbtom mieril do spáľne.
,,Necháme ich spať, čo ty na to." Usmial sa na hnedovláska a zbehli do kuchyne.
,,Chceš ma poslať na misiu?" opýtal sa hizashi a uprene pozeral na blonďáka pred sebou ako pije kávu.
,,Nie, Daichi ťa potrebuje. Teraz ťa potrebuje najviac. Hlavne keď mu Aiko robí zle." Znovu si usrkol horúcej kávy.
,,Ďakujem. Mám ho fakt rád, už na tej misii mi za ním bolo strašne smutno. Bál som sa o neho, čo sa mu môže všetko stať." Zamyslene blúdil pohľadom po miestnosti.
,,Pomôžeš mi potom s tým dieťaťom?" Ostal pohľadom vysieť na Narutovi.
,,Ale veď na neho budete s Daichim dvaja, tak ale keď ma tak pekne žiadaš určite vám pomôžem." Uistil ho.
,,Ahojte, zachytil som váš rozhovor." Pricupital k nim polonahý Itachi.
,,Na tvojom mieste by som si obliekol tričko. Nikdy nevieš kedy na teba kto skočí." Perverzne sa usmial Hizashi.
,,Vtipné, kto by chcel tridsať sedem ročného chlapa?" Prevrátil očami.
,,Vyzeráš na dvadsať." Upozornil ho. ,,a mamka s ockom na osemnásť, nič v zlom, ale tá tvár ti ostane do smrti." Usmial sa milo a postavil sa.
,,No toto, takto mi lichotí len Sasuke." Odniesol prázdny hrnček do drezu a spolu s Hizashim sa dostali nejako do spáľne.
Lehli si, ale Naruto stejně skoro celou noc vstával k Tatsuye, která se budila.
"Ohayo." Pozdravil mile Naruto Sasukeho i Daichiho a položil jim do postele tác se snídaní.
"Ahoj." Usmál se Sasuke, když se opatrně posadil a podíval se na jídlo. Podělili se s Daichim o jídlo, pak Daichi vylezl z postele, zatímco Sasuke v ní zůstal a nechal si tam přinést Tatsuyu. Trošku ho mrzelo, že není po Narutovi, ale stejně byla krásná.
Jemně ji pohupoval v náruči a něco si broukal.
"Je krásná." Přisedl si k němu Daichi. "Sestřička. Ale musíte ji vychovat, aby nebyla jako Aiko."
"Právě toho se bojím, že to nedokážu." Posmutněl Sasuke.
"Dokážeš to, já ti věřím. Jako jsi to dokázal se mnou. Jsi ten nejlepší máma na světě." Přitulil se k němu opatrně Daichi.
"Díky." Usmál se černooký a pohladil Tatsuyu po tváři. Děvčátko se zavrtělo v peřince a otevřelo očka.
,,Má nádherné oči." Usmial sa Daichi a vzal si ju do náruče.
,,Ja viem. Videl som ich včera."Usporiadal Tatsuyi vlásky.
,,Teším sa na to až sa to dieťa narodí." Pohladil sa po brušku a spokojne Tatsuyu odovzdal Sasukemu.
,,Ešte máš čas." Odniesol Tatsuyu horko ťažko do jej postieľky.
,,Ja viem, ale bude to šok. Zatiaľ neveim ako bude vizerať naozaj, to dieťa uvidím až keď sa narodí." Položil sa do perín a spokojne odpočíval.
,,Daichi." Akukol do izby Hizashi.
,,Kde si bol?" Unavene otvoril oči modroočko.
,,Ani sa nepýtaj. Bol to strašné." Prisadol si na posteľ.
,,Ahojte rodinka. Kto chce ísť na prechádzku?" Naruto šťastne rozrazil dvere. Všetci sa pomaly nachystali a vydali na ,,prieskumnú vyhliadku" po Konohe.
,,Bolia ma nohy." Zavíjal Daichi.
,,Nemajú ťa z čoho." Pohladil ho po vlasoch Naruto.
,,Ale majú, ty to nenosíš." Vyhováral sa Daichi, ale bolo mu to figu platné. Po nekonečne dlhej prechádzke sa vrátili domov, ale keď otvorili dvere od bytu všetci zmrzli hrôzou.
















Úžasná kapitola ...rýchlo ďalšiu kapitolu prosím prosím prosím