close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Keď si raz yaoi zamilujete, už nikdy sa ho nezbavíte aj, keby ste si ho znenávideli. :3

Vítam všetkých, ktorí náhodou aj nenáhodou narazili na tento blog.
Budem sa vám pokúšať vyhovieť, aj, keď
to pri mne nie je vždy možné. :D

!WARNING!
Tento blog obsahuje tématiku shounen-ai a yaoi,
pre toho, kto nevie, čo to znamená (blog sa týka
tématiky sexuálneho vzťahu muž x muž).
Komu sa táto tématika nepáči nech radšej ide preč.
Nemienim čítať komentáre typu, že je to nechutné, hnusné atď.

Tým, ktorým sa táto tématika páči vítam a budem rada za každý
koment aj za vašu prítomnosť. Veľmi si to cením.
Poviedky sú väčšinou +18 takže je to na
vašu zodpovednosť. Varovaní ste boli,
už vám len môžem popriať veľa
šťastia a dúfať, že sa vám
moje poviedky budú
páčiť.
^_^
Mell.

PS: Tento blog mal (možno stále má a bude mať xD) viac zakladateľov a autorov poviedok. Preto sa na tomto blogu nenachádzajú poviedky iba od Mell. Dúfam, že sa vám všetky budú páčiť :3

Česko-slovenská láska - kapitola 5. -yaoi

18. prosince 2009 v 21:44 | Melissa-kun |  Česko-slovenská láska
No je tu ďalšia kapitolka xDzase yaoi síce sme si s tým robotu nedali a myslím, že je to trochu odfajčená časť no uvidí sa xD takže yaoi waring!!! +18





"Druhý, vlastně je to střední škola. Je to hotelovka, ale spíš to mám tak jako 'vedlejšák', chci se živit parkúrem," vysvětlil jsem. Dan malinko protáhl obličej, nechápal jsem proč. V duchu jsem nad tím mávl rukou a zadíval se ke škole, kde bylo velmi živo, byla totiž polední přestávka.
"Míšoooo!" skočila mi Viki kolem krku, až jsem vrazil do Dana.
"Ahoj," usmál jsem se. "To je Dan. Dane, to je Viki, moje kamarádka," oznámil jsem.

,,Ahoj, teší ma..." Podal som jej ruku. Vyzerala celkom milo až na, že sa
mi až moc lepila na môjho Miška, ale nedával som to najavo. Radšej som sa vrátil k predstavám ako by som mal Miška celý deň pri sebe. Nádherná predstava. Ponoril som sa do svojich myšlienok až na toľko, že som si neuvedomil, že sa pri Michalovi obiavili nejaký k nemu nie moc priateľský chalani a Viki bola preč.

"Ahoj, Michálku," ozval se Honza, frajer s vyholenou lebkou…neměl mě rád…no bylo to tak nějak oboustranné, jenže on byl o dvě hlavy vyšší.
"Nazdar, pozdravili jsme se, můžete zas jít," zamračil jsem se.
"Ale nám se nechce," sklonil se ke mně. "A kdo je tohl?" otočil se k Danovi.
"Nepotřebuješ vědět," zavrčel jsem.
"Mišánku, nebuď drzej," ozval se Denis, který měl naopak zcuckované dredy a pearcingy smad všude. Sevřel mi předloktí, budu tam mít modřiny.
"Pusť,"

,,Okamžite ho pusť!" Odtrhol som toho chalana od Miška a pritisol som si ho k sebe. Usmial som sa na neho a pohladil som ho po tvári. Ani jeden z tých chalanov sa mi nepáčili a vyzerali dosť sebavedome. Samé svaly, ale žiaden mozog. Oproti nim bol Miško naozaj malá myška.
,,Takže náš Mišáček je teplej... no řekni už ses s ním vyspal, nebo je to jenom známost z toho tvého gay klubu kam furt chodíš?" Zachechtal sa a ja som myslel, že ho na mieste zabijem, ale ani ja by som proti nemu nemal asi šancu.
,,Sklapni! Nechaj ho na pokoji, nič ni nespravil!" Zastával som sa roztraseného Miška v mojom náručí. Nedovolím aby sa ho taká nechutná opica dotkla a ublížila mu.

"Ne? Já bych o něčem věděl, narodil se," zachechtal se Denis. Zamračil jsem se.
"Nech mě," protočil jsem očima, jejich buzerace jsem měl plné zuby. V tu chvíli k ním však zamířil anděl v podobě tělocvikáře. Je taky gay a já mám dojem, že se mu líbím, ale to bude vedlejší.
"Co to tu je? Míšo? Já myslel, že jsi nemocný," zarazil se.
"Eh,pane profesore, já…"
"Míša tu má amanta až ze Slovenska, na školu nemá čas, víte?" rozřechtal se Honza. Zpražil jsem ho pohledem.
"Aha, no, neměl by ses ulejvat, ale jednou ti to snad můžu odpustit. Ale co tu děláte vy? Už dávno máte hodinu!" štěkl na ně. Ušklíbl jsem se, když jsem se pozoroval, jak se schlíple plouží zpátky.
"Děkuju, pane učitel. Tak my radši jdeme. Naschledanou," popadl jsem Dana za ruku a odtáhl ho co nejdál od školy.

,,Na tvojom mieste by som sa bál chodiť do školy." Vážne som na neho prehovoril. Ja som v škole rozhodne takto netrpel. Musí to byť hrozné. Ale ten učiteľ vyzeral celkom dobre. Upravený, pekne voňal, ale Miško je ajtak krajší. Síce ma ťahal, čo najrýchlejšie preč, ale ja som si ho pritiahol do náručia a pobozkal som ho. Konečne sa jeho napäté telo uvolnilo a ja som ho mohol nežne obímať. Hladil som ho po chrbte a bral som si jeho ústa.... nádhern, ružové ústočká. Pousmial som sa.

"Ale oni takoví nejsou pořád…jen většinou a navíc, musíím udělat maturitu, jinak jsem v háji. Když se držím Viki nebo v davu, je to ok. Oni si na Viki netroufnou, ale ještě pořád jsem to nepochopil," zamyslel jsem se a objal ho.
"Ještě něco chceš vidět?" zeptal jsem se.

,,No ja neviem. Kam by si chcel ísť?" Opýtal som sa. Všade mi je s ním dobre.
,,Hmmm... nechcel by si ísť do nejakého klubu?" Perverzne som sa usmial, ale inak to nešlo prvé, čo ma napadlo bol gay klub, ale neviem či by tam on chcel ísť.
,,Alebo k tebe domov? Vyvenčiť tvojeho psíka a prípadne by si sa mohol doma prezliecť." Navrhol som. Naozaj by mi to bolo jedno.

"Asi spíš ke mně domů," zhodnotil jsem nápad na převlečení. Do klubu ne, bylo mi jasné, co myslel, hned jak se tak perverzně usmál. Gay klub, ne, tam nejdu! Zamířili jsme tedy přímo k nám domů. Odemkl jsem dveře, zul se a…byl jsem olízán mým psem.
"Shadow, přestaň," smál jsem se a sundal jsem ho. "Ty jsi den ode dne větší," divil jsem se na oko. "Půjdeme se projít, když necháš pánička převéct a umýt obličej," zasmál jsem se a odešel do pokoje. Omyl jsem si obličej a pak jsem se zadíval na své oblečení. Převlékl jsem se do sepraných džínů, modrého trika a bílé mikiny s potiskem.
"Procházka," křikl jsem, když jsem sešel dolů a Shadow byl v mžiku u mě. Navlékl jsem mu obojek, připl vodítko a otevřel dveře.

Vyšli sme von a v klude sme sa prechádzali a rozprávali a všetkom možnom. Po pol hodine sme sa vrátili k Michalovmu domu a udychčaný Shadow sa ledva dokymácal do obývačky kde sa zvalil pri kresle. S Michalom sme zašli do jeho izby a posadili sme sa na jeho posteľ.
,,Nikto nieje doma?" Udivene som sa pozrel na hodiny. Tri hodiny a nikto nikde.

"Ne, máma s tátou jeli někam na dovolenou a Lukáš má odpolední," odvětil jsem zamyšleně a sundal si mikinu.
Prohrábl mi rukou vlasy a přitáhl si mě na klín. Uvelebil jsem se a spokojeně přivřel oči.
"A co teď?" Zajímal jsem se, pak jsem vyskočil na nohy a odešel jsem pro pití do kuchyně. Sám jsem si vzal z mrazíku nanuka. Podal jsem Danovi sklenici s moštem.

,,Hmmm... toto mi chýbalo." Poriadne som sa napil.
,,Vidíš, nechcel si náhodou ochutnať ten rámen?" Usmial som sa na neho a poloprázdny pohár som položil na stôl. Len sa usmial a začal sa mi hrabať v mojej taške. Iba som sa nad tým pousmial bol ako malé diaťa keď rozbaluje Vianočné darčeky. Ale keď sa zraz zodvihol so smutným výrazom, že rámen nenašiel, som to nevydržal a rozosmial som sa a vytiahol sm rámen spoza môjho chrbta. Rozžiaril sa ako slniečko a skočil po mne. Takéhoto som ho vôbec nepoznal. Ešte ho budem dlho spoznávať, ale páči sa mi keď sa správa ako päť ročné dieťa.

Povalil jsem ho na postel a snažil jsem se mu sebrat ty nudle.
"Uvaříme je," výskl jsem. Pak jsem se zarazil. "Ale já nevím jak," přiznal jsem se. Dan se rozesmál a sebral mi rámen z ruky.

,,Uvar vodu a tú vodu nalej rovno do toho." Milo som sa usmial a rámen som položil na stôl vedla pohára. Obial som Michala okolo pásu a pobozkal som ho na nos. Pritúlil sa ku mne a spokojne zatvoril oči.
,,Ak sa ti chce spať, kľudne spi. Ja ťa postrážim a ak príde Lukáš tak ťa zobudím." Pohladil som ho po chrbte a rukou som mu zašiel pod nohavice a slipy. Len som končekmi prstov hladil jeho zadok a pomaly ho to aj uspalo. Samozrejme, že keď prišiel Lukáš a našiel nás v jeho izbe som ho nezobudil. Bol na to až moc rozkošný. Len som z jeho nohavíc vytiahol ruku, nespokojne zastonal, ale nezobudil sa. Rýchlo som sa postavil a s Lukášom sme zbehli dolu do obývačky.

Když jsem se vzbudil, Dan v pokoji nebyl, ale místo po něm bylo ještě teplé. Zvedl jsem se a potichoučku jsem se kradl po schodech dolů. Zastavil jsem se u dveří do obýváku a nakoukl dovnitř klíčovou dírkou. Dan s Lukášem seděli na křeslech proti sobě. Lukáš se tvářil poměrně napjatě. Pak prohlásil něco, za co bych ho nejradši zabil:
"Co máš v plánu s mojím bráškou?" Zrudl jsem a čekal jsem na Danovu odpověď.

Zarazil som sa. Mám mu povedať pravdu, že si ho chcem vziať domov, alebo to nejako prekrútiť na to, že som sa s ním vyspal a, že ho milujem? Zvažoval som a s červenou tvárou som sa na neho pozrel.
,,Noooo... vieš to je tak, že......" Zvesil som hlavu nemohol som sa na neho pozerať.
,,Ja ho milujem.... a chcel by som, aby..... aby....." Nervózne som zvieral rukami svoje nohavice a pozeral sa všade len nie na Lukáša.

Zaraženě jsem sledoval nervózního Daniela a čekal, co z něho vypadne. Lukáš rozhodně nebyl z nejtrpělivějších. Začal poklepávat prsty, čímž Danovi ani mně moc nepřidal.
"Aby?" zvedl obočí, ještě, že máme takovou velkou klíčovou dírku.

,,Chcem si ho vziať domov... chcem s ním žiť... chcem sa s ním milovať každý deň... chcem sa s ním oženiť... chcem ho mať pri sebe do konca života. On je to najkrajšie, čo som si v živote nezaslúžil." Sklopil som hlavu. Čakal som, že po mne zhúkne a pripravil som sa na to, zatvoril som oči a čakal som na výkrik alebo ranu, ale nič neprichádzalo. Otvoril som očia zarazene som pozeral na Lukáša.

Wooow, tohle…tohle…skoro jsem se rozbrečel. Opřel jsem se o dveře. Lukáš se usmál, vypadalo to, že je to ta správná odpověď.
"Ok, to mi stačí, když dostuduje. On se sice staví na hlavu, že bude jezdit a nepotřebuje studium. Ale alespoň maturu mít musí," mluvil zapáleně. Protočil jsem očima. Copak jsem mimino? No, možná někdy, ale jenom někdy…sem tam. Ale nepotřebuju, aby vykládal o mojem studiu, když… Zabral jsem se do svýc myšlenek, že jsem si stoupnul a opřel se o kliku, takže jsem propadl do místnosti. Obličej jsem měl zabořený v mámině temně zeleném koberci.
"Hehe," usmál jsem se.

,,Miško?" Zdesene som sa pozrel ako leží rozčapený na koberci. Nevedel som, čo mám robiť, či sa mám
červenať, že to všetko počul alebo či mám priskočiť za ním a pomôcť mu. Nakoniec som s červenou tvárou pristúpil k nemu a pomohol mu sa posadiť. Zboskal som mu jeho ošúchanú tvár od koberca a jemne som sa na neho usmial.

"Pořád padám, co?" usmál.
"Tys poslouchal za dveřma?" Zamračil se Lukáš. Nevinně jsem se usmál a prohrábl si vlasy.
"Neeee," odpověděl, ale můj obličej se začervenal. Dan si mě stáhl na klín a objal kolem pasu.

,,Ale veď to nevadí ajtak by som ti to skôr či neskôr povedal." Upokojoval som ho nejak moc mi to nevadilo. Popri tom hom ho hladil po stehne a občas som sa len jemne ošuchol o jeho penis už ajtak tesne uväznený v jeho nohaviciach, prečo sa tak mučí? To ho to nebolí? Zaujímavé, že som si to všimol až teraz. Pohodlnejšie sa mi usadil na nohách a prekrýžil jednu nohu cez druhú. Najprv som to ignoroval, ale keď môj sluch zachytil vzdych, ktorý Lukáš rozhodne nemohol počuť, cítil som ako si jednou nohou tre svoj úd o druhú. Že má na tonervy. Nebadateľne som pokrútil hlavou a znovu som začal vnímať, čo mi Lukáš hovorí.

"Já proti vašemu vztahu osobně nic nemám, za rodiče mluvit nemůžu. Každopádně, pokud si chceš Mišku odstěhovat k vám, pokčkej si, až udělá školu. Jinak ne, je…." Po těch slovech jsem přestal vnímat a soustředil se na svůj rozkrok, který si žádal mou pozornost. Nenápadně jsem třel nohama a doufal, že si Luky nevšimne. Dan si všiml, to mi bylo jasné.
"…no, já zas jdu, tak se mějte," Lukáš se zvedl a odešel. Jakmile za ním bouchly dveře, roztáhl jsem nohy od sebe a přejel si po svém penisu. Spokojeně jsem zasténal.

,,Bože! To sa nehambíš? A ešte pred tvojim bratom?" Nechal som ho sedieť na mojich nohách a pozoroval ako sa ukája. Tváril som sa, že si ho nevšímam, ale pri tom ma vzrušoval, ale nechal som ho tak, chcel som vidieť ako sa sám spraví. Stále si rukou trel svoj rozkrok a čím ďalej tým viac vzdychal a hlbšie sa nadychoval. Zrazu si rozopol zips a gombík a stiahol si nohavice do pol stehien. Znova si rukami začal trieť svoj úd. Nevydržal som to a vzdychol som tiež.
,,Miško..." Nevydržal som to a pohol sa proti svojej ruke.

Zrychloval jsem tempo své ruky pohybující se po mém penisu a čím dál hlasitěji vzdychal. Cítil jsem na sobě Danův pohled a slyšel jsem jeho přerývavé dýchání.
"Aaach," prohnul jsem se a vyvrcholil. Otočil jsem se k Danovi a 'nevinně' si vložil prst mezi rty. Dan se na mě chvíli jen tak díval. Pak se sklonil k mému klínu a slízal z mého penisu i stehen veškeré mé semeno.
"A k tvojí otázce, nestydím…nemáš bejt tak sexy," pokrčil jsem rameny.

,,Ja? Sexy? A na to si ke prišiel." Zalizoval som sa skoro až za ušami. Tak úžasná chuť.
,,Úžasne chutíš." Pobozkal som ho na ústa a jednou rukou som mu zašiel ku jeho otvorčeku. Len som si zmapoval prstom jeho okolie a priložil som si prst k Michalovým ústam. Pohltil môj prst ústami a cmúľal ho pokiaľ mu neprestal chitiť. Znova som skĺzol k jeho otvorčeku a končekom prsta som vošiel dnu. Prehol sa v chrbte a prirazil na môj prst až ťahavo zastonal. Najprv som sa o neho bál, či ho to náhodou nebolelo, ale keď sa celý červený na mňa pozrel a vyžadoval si aby som prstami pohyboval. Nemohol som odolať. Pohľad do jeho sklenných očí.

Zasténal jsem, když rozpohyboval prsty a prohýbal se v zádech. Miluju to, miluju jeho prsty v sobě a ještě víc jeho penis. Nedokážu bez něho být prostě ne.
"Vem si mě…" zaprosil jsem. Byl jsem sice červený ve tváři, ale nedokázal jsem to neříct. Dan se na mě zkoumavě zahleděl, ale nechal mě, abych mu mohl stáhnout kalhoty. Povalil jsem ho na gauč a nasedl na něho. Zaklonil jsem hlavu.

Chytil som ho za boky a pomohol som mu sa zdvíhať a dosadať. Bol tak krásny, keď stonal moje meno. Jednou rukou som mu chytil jeho penis a trel ho do rytmu.
,,Miško..." Zovrel som jeho úd a vyvrcholil som do jeho vnútra a spolu somnou vyvrcholil aj on. Zadýchane sa na mňa zvalil a zarazil sa keď vo dverách zbadal udiveného Lukáša.

Zrudl jsem až po kořínky vlasů a hodil přes nás alespoň deku.
"L-Lukáši???" vyděsil jsem se. Co tu dělá? Neměl tu být a…jak dlouho to sledoval??? Do háje. Lukáš přivřel oči. Zdálo se, že utrpěl pořádný šok.
"Jen jsem si přišel pro mobil," zamumlal. "Klidně můžete pokračovat, jako bych tu nebyl," navrhl.
"Lukáši…" nevěděl jsem, co říct.

,,Eh..... my sme už skončili." Posadil som sa a Miška som si vyložil na nohy. S červenou tvárou som ho obial okolo pásu a pozeral som na Lukáša ako si berie svoj mobil.
,,A příště by ste to raději měli dělat v....ehm.... někde v soukromí." Spešne sa na nás pozrel a rýchlo utekal z izby.

,,Prepáč, nečakali sme, že prídeš." Zahambene som sedel na sedačke. Ale ja som za to nemohol to Miško.... vyhováral som a v duchu.

"Noo, ale já za to nemůžu," vymluvil jsem se se zářivým úsměvem. Bylo mi jasné, že Dan mě zabije, ale co. Ucítil jsem, jak sebou škubl.
"Aha, jasně. No, příště si jděte třeba do ložnice," usmál se nervózně. "A co řekne mamka na ten gauč?" Ukázal na sametem potažený, rudý gauč po babičce. Bylo na ní několik fleků.
"Ehmm, nooo…to se vyčistí," podrbal jsem se ve vlasech.

,,No to som zvedavý ako..." Uchechtol som sa a rukou som mu stlačil zadok. Vyjakol, ale hneď zatvoril blahom oči.
,,Bože ty si nedáš pokoj." Rozosmial som sa nad jeho vzrušením. Iba som mu stlačil zadok už mu penis stojí v pozore ako kráľovská stráž. Lukáš potočil hlavou a radšej vypadol. Najprv som si myslel, že sa mi to zdalo, ale potom som si tým bol na sto prercent istý. Asi myslel na nejakú svoju dievčinu. Teda aspoň Michal hovoril, že je na baby, ale kto vie. Vzal som Michala do náruče a odniesol som ho do jeho izby a opatrne som ho položil na posteľ.

Lehl jsem si a koukal se na něho.
"Lehneš si se mnou?" usmál jsem se nevinně. Přilehl si ke mně a objal mě. Zas jsem usnul.
"Kolik je?" zamumlal jsem rozespale. Dan se podíval na hodiny.

,,No už skoro osem." Unavene som zatvoril oči a zvesil hlavu.
,,Chceš ešte spať?" Opýtal som sa, ale to už sa mu pravidelne zdvýhal hrudník a svoje okolie dokonalo ignoroval pod rúškom spánku.
,,Dobrú noc. Môj malý Miško.." Pritlačil som si ho k sebe a spokojne sa odobrl do ríše snov za ním. V strede noci ma prebral Miško, nepokojne sa vrtel a z pod viečok mu vytekali slzy.
,,Miško... Miško vstávaj.." Triasol som ním. Zdesene sa prebudil a hneď mi skočil do náručia.

"Neopouštěj mě!" vzlykl jsem. Pevně jsem se ho chytil. Zdál se mi hrozně děsivý a absolutně nesmyslný sen. Dan mě opustil s Lukášem a…. Držel jsem se ho jako klíště.

,,Ššššš... tíško... už je to v poriadku... som tu s tebou, neplač.." Pevnesom ho zvieral v náručí.
,,Milujem ťa.. Miško.. moc ťa milujem..." Upokojoval som ho, hladil ho po chrbte... vo vlasoch.. všade, len aby sa upokojil. Po chvíli sa ukludnil, ale stále ma krčovito zvieral.
,,Neboj sa, to bude v pohode. Som tu pri tebe. Nič sa ti nestane." Pomaly som si s ním znovu lahol do perín a jeho ešte chvejúce sa telo pritlačil na to svoje.

"Miluju tě," zamumlal jsem a zabořil mu obličej do trika. Ten sen mě vyděsil, ale Dan tu byl se mnou a Lukáš byl na holky, nebo ne? Rozhodl jsem se tím netrápit a víc si užívat Danovu blízkost, jenže jsem nutně musel do sprchy.
Začal jsem se mydlit jahodovým sprchovým gelem a něco si pohvizdoval.

,,Dúfam, že sa toto už nestane." Zamumlal som mu do ucha. Vydesene sa na mňa pozrel.
,,Prepáč, ak som ťa vylakal ja som nechcel" Obial som ho okolo pásu a hladil som ho po tele. Zaboril som mu nos do ramena s drobným úsmevom.
,,Milujem ťa... milujem ťa Miško, milujem..." Opakoval som a do očí sa mi nahrnuli slzy. Zrazu som si uvedomil, že ho môžemm tak ľahko stratiť ešte, že tiekla voda a bol mi otočený chrbtom. Pevne som si ho pritisol na svoje telo.

Otočil jsem se k němu a objal ho.
"Nechci tě ztratit, jasný? Nechci," praštil jsem ho do hrudníku a přitulil se k němu.
"Miluju tě," šeptal jsem a pak jsem vylezl ze sprchy, abych se dokonale nerozpustil. Popadl jsem ručník a pak jsem zjistil, že jsem popadl jeden z těch velkých ručníků. Skoro jsem se v něm ztratil. Dan se při pohledu na mě rozesmál. Chtěl jsem odkráčet s nosem nahoru, ale zakopl jsem o osušku a spadl na zem.

Okamžite som sa zodvihol a nahý som k nemu priskočil.
,,Si v pohode? Nieje ti nč?" Vylakane som na neho pozeral. Opatrne som ho vzal nna ruky a odniesol som ho do postele.
,,Toto mi už nerob." Pokáral som ho, ale hneď som ho pobozkal. Rukou som mu prešiel po červenom, narazenom boku. Jemne síkol polesťou, ale nechal ma si obhliadnuť bok na, ktorý padol.
,,Vyzerá to tak, že sa spolu nebudeme pár dní milovať." Znvu som mu prešiel po červenom napúchajúcom mieste. Skamenel keď to počul. Smutne som sa na neho pozrel a začal som
sa hrabať v taške, ktorú som mal položenú pri posteli. Vytiahol som masť a netrel mu červené miesto. Jemne končekmi prstov.

"TO mi neuděláš," zaprotestoval jsem a přivřel jsem oči blahem z toho, jak mi něžně roztíral mast na bok. Udělal jsem na něho štěněčí oči a doufal, že to s tím půstem nemyslí vážně.

,,Ale áno... nechcem aby si mi tu pri milovaní zavíjal ako umiearajúci pes na púšti." Naschval som urstami stlačil narazené miesto a Miško mal , čo robiť aby sa nerozplakal.
,,Tak o tom hovorím." Rozotrel som mu krém a pobozkal som ho za odmenu, že to prežil.

"Hmmm," urazil jsem se na oko a otočil se zády. Pak jsem vyskočil z postele a zamířil se obléct. Navlékl jsem si boxerky, ponožky, černé úzké kalhoty a tmavě fialové triko s potiskem. Otočil jsem se k Danovi, který ležel na posteli a kritickým pohledem si měřil moje kalhoty.
"Něco se ti nezdá?" zamračil jsem se.

,,Necítiš sa v tých gatiach...... nooo... stiahnutý?" Posadím sa na postel a tiež sa začnem obliekať. Samozrejme Miško mi s tým mile rád pomáha, síce niekedy mám pocit, že to oblečenie zo mňa sťahuje po pol hodine som oblečený a s Miškom
sedíme v obývačke a pozeráme nejaký film, ktorý šťastne ignorujem.
,,Mišičko? Že sa somnou zajtra pomiluješ..." Pohladdil som ho po vlasoch.

> Kapitola 6. <

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Miya Hyuuga Miya Hyuuga | 19. prosince 2009 v 12:56 | Reagovat

suprová časť :D nemôžem sa dočkať ďalšej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama