Nooo tak tu máte 8 kapitolku xDD dúfam, že sa vám zapáči a samozrejme yaoi xD
a onegai komentíky... :3
"Jediná starost, kterou mám, je, aby ses brzo uzdravil, jasné?" usmál jsem se. "A teď jdeme odpočívat," přikryl jsem nás a přitulil se k Danovi.
Asi jsem usnul, protože jsem se vzbudil večer, a Dan klidně oddechoval. Zvedl jsem se, abych mu uvařil čaj a udělal večeři.
Všimol som si ako Miško zaspal. Obila som ho okolo pásu a tiež som sa pobral do ríše snov. Keď som sa zobudil Miško už pri mne nebol, ale z dola som zacítil príjemnú vôňu.
,,Asi varí večeru." Premýšlal som nahlas. Zodvihol som sa a prešiel som do kúpeľne. Všimol som si sám seba v zrkadle a skoro som omdlel. Takú bradu akú som mal nemal ani ten najmikulášovejší Mikuláš. Neváhal som ani sekundu a vytiahol som penu na holenie. Po chvíli som spokojne odložil žiletku a rukou som si prešiel hladko oholenú tvár a bežal do postele.
Našťastie tam ešte Miško nebol.
Popadl jsem talíř se sushi, se kterým jsem se docela piplal, abych Danovi udělal radost. Ale je fakt, že mám sushi rád a výroba je zábava. Vzal jsem ještě čínské hůlky a sojovou omáčku. Dal jsem to na tác, který jsem přinesl Danovi do ložnice.
"Večeře," usmál jsem se sladce a položil jsem to Danovi na kolena.
,,Jéj sushi... Ďakujem, ale sám to nezjem." Prevzal som od Miška jedny paličky a pustili sme sa do toho sushi. Sushi bolo fuč ani neviem ako a ja som už užíval lieky na noc.
Miško šramotil v kuchyni, ale keď je to jeho kuchyňa nemám nič proti. Ešte som počul ako zaliezol do kúpeľne a čistučký, voňavý z nej vyliezol. Pritúlil sa ku mne a ešte dlho sme sa rozprávali.
Za dva týdny byl Dan v pořádku a my mohli začít plánovat svatbu. Dohodli jsme se na malém zámečku, jehož jméno ani neumím vyslovit, ale je krásný.
"Tak jo…já budu mít bílý oblek a ty klasický černý?" zeptal jsem se, abych se ujistil.
,,Ano.. presne tak." Usmial som sa.
,,Už sa neviem dočkať." Tešil som sa ako malé dieťa. Budem mať Miška poboku už na vždy a všetci to budú vedieť. A budú mi závidieť. Uchechtol som sa sám pre seba. Obial som ho okolo pásu a hladil som ho po chrbte. Je tak nádherný. Tak oslnivo krásny. Chvíľku sa usmiaval, ale potom smutne zvesil hlavu.
,,Čo sa deje Miško?" Zodvihol som mu dvomi prstami tvár, aby som sa mu mohol pozrieť do očí.
"Nic…" zamumlal jsem. Dan se na mě podíval takovým stylem, že mi bylo jasné, že mi nevěří.
"Fajn, fajn…dělá mi starosti Lukáš. Včera mi volal třikrát, nějak se nechce smířit s tím, že si tě vezmu, i když o tom věděl i předtím," objal jsem ho a obličej mu natiskl do trika. "Já to nechápu, jemu nevadí, že jsem gay, ale nechce se smířit s tím, že jsem se odstěhoval a vezmu si tě…nechápu ho…" nechal jsem se obejmout. V Danových silných rukou jsem se cítil bezpečně.
,,Nejak sa to vyrieši. Uvidíš." Pozrel na mňa s prosbou v očiach. Ja som sa len usmial a spojil naše peri v nežnom bozku. Tak moc ho milujem...
,,Nevymenil by som ťa za nič na svete." Hladil som ho po tele a očividne sa mu to páčilo. Občas som mu zašiel na zadok alebo boky.
,,Koho mám najradšej na svete?" Dal som mu svoju obľúbenú otázku.
"Hmmm…" zamyslel jsem se na oko.
"Mě!!!" zazubil jsem se na něho. Dan se zasmál. Políbil jsem ho.
,,Presne." Hladil som ho vo vlasoch a tisol som ho k sebe. Cítil som, že mi nohavice začínajú byť malé, ale zatiaľ som to neriešil a venoval sa iba svojmu Miškovi.
Vzdychl jsem a víc se o něho opřel. Miluju, když mě někdo - vlastně jen Dan, samozřejmě - hladí ve vlasech. A ještě lepší je, když mi sjede druhou rukou na zadek jako teď.
Rukou zamířil po tričko a hladil mě na zádech. Zavrněl jsem.
"Miluju tě…hrozně moc," zamumlal jsem a objal ho kolem pasu.
,,Veď aj ja teba." Bozkal som ho na ústa, na tvár, krk a rukou, ktorou som ho pred chvíľou hladil vo vlasoch som mu cez tričko dráždil bradavku. Spokojne zastonal a nechal ma robiť si s ním, čo chcem. Druhou rukou som mu skĺzol na zadok. Hladil som ho a občas som stisol prsty.... viem, čo má rád.. na, ktorých miestach. Všetko som na ňom poznal.
,,Miško....." Pobozkal som ho na ústa.
"Dane…" vydechl jsem tiše, ucítil jsem, jak dole tvrdnu a kalhoty mě nepohodlně svírají. Rukou jsem mu vklouzl pod košili a hladil jsem ho po hrudníku. Sjel jsem na vypracované břišní svaly. Dan na chvilku zaklonil hlavu, čehož jsem náležitě ocenil a vrhl se do výroby cufleku. Spokojeně jsem se usmál.
"Chci tě…" vydechl jsem žádostivě.
Pousmial som sa a rukou som zišiel do Miškovho rozkroku. Pritlačil som rukou o jeho rozkrok a cez látku som ho dráždil. Nikdy som nebol k jeho penisu tak hrubý, ale očividne mu to nevadilo a žiadal o pozornosť.
,,Ty jeden diabol... veď ja ti ukážem." Pohrozil som mu a rozopol som mu gombík a zips na nohaviciach. Stiahol som mu ich a všimol som si, že na sebe má zase nejaké tangáče.
,,Ja ťa asi nikdy nepochopím." Pokrútil som nad ním hlavou. Vystúpil z nohavíc a odtiahol sa odomňa. Nechápavo som sa na neho zahladel. Perverzne sa na mňa usmial a odkráčal ku kuchynskému stolu. Prehol sa cez okraj a tým mi ukázal svoj zadoček. ,Dnes ma už nič neprekvapí.' Hovoril som si v duchu a pristúpil som k nemu.
Třásl jsem se očekáváním. Cítil jsem, jak ke mně přistoupil a pohadilmě po zádech, ze kterých přešel na zadek. Pak do mě pomaličku začal vstupovat. Zavřel jsem oči a slastně jsem se propnul v zádech.
Miluju ten pocit, když je ve mně. Konečně byl ve mně celý a pomalu začal přirážet. Zasténal jsem a zaklonil hlavu.
"Daneee…" zasténal jsem a sevřel jsem kolem něho své svaly. Sklonil se k mým zádům a začal je posévat letmými polibky.
Bozkával som ho na chrbát a rukami som mu dráždil bradvky. Prírážal som proti nemu v pomalom tempe, dlaňami som sa posúval nižšie, až k jeho mužstvu. Vzal som mu ho do ruky a prechádal som po celej jeho dĺžke.
,,Miško.." Zastonal som a pomaly som zráchloval tempo prírazov.
Zasténal jsem a zaklonil hlavu. Nemohl jsem to vydržet. Tolik rozkoše najednou! Zaúpěl jsem a vyvrcholil jsem…moje sperma dopadlo na podlahu. Po chvilce se udělal i Dan. Objal mě kolem pasu.
"Miluju tě," vydechl jsem a položil jsem si rozpálený obličej na chladné medově zbarvené dřevo.
"Viděl bych to na vanu," usmál jsem se. Dan se zasmál, zvedl mě do náruče a nesl si mě do koupelny.
Zhodil som z nás zbytky oblečenia. Posadil som sa do vane a Miška som stiahol na seba.
,,Aaaaah... toto som potreboval." Obial som Miška okolo pásu a spokojne zatvoril oči. Vnímal som teplo Miškovho tela, tlkot jeho srdca. Vdychoval som varu nasiaknutú jeho vôňou. Nič v tejto chvíli nebolo krajšie.
,,Nepustím ťa Miško." Obtočil som okolo jeho pásu ruky.
"To ani nezkoušej," zavyhrožoval jsem se smíchem a otočil jsem se k němu, abych ho mohl políbit.
"Miluju tě," zamumlal jsem do polibku. Je mi jedno, kolikrát to zopakuju…pokaždé to bude pravda. Přitulil jsem se k němu.
Vyplížil jsem se z domu a zamířil za koníčky. Rozhodl jsem si dát projížďku s Lexem, dlouho jsem na něm nejel.
Zatímco jsem ho sedlal, napadlo mě, že bych si mohl koupit ještě jednoho koně. Nemusí být nějaký papírový, jen zaježděný. Mohl bych na něm učit Janu a třeba bych přemluvil Dana, aby si se mnou občas vyjel.
Až když jsem byl docela dost daleko od domu, došlo mi, že jsem Danovi nenechal vzkaz.
,,Kde môže byť?" Premýšlal som a hladal som ho po dome. Vyšiel som z domu a hneď som zamieril ku Lexovmu boxu. Nebol tam. Pousmial som sa. S Lexom sa Miškovi nič nestane, pomyslel som si a vrátil som sa späť do domu. Povzdychol som si a zapremýšlal, čo budem robiť. Vošiel som do pracovne a zapol som svoj počítač. Pozrel som sa na poslednú prezentáciu, ktorú som nemal dokončenú. Začal som písať a plne som sa zabral do svojej práce. Pozeral som do monitoru a skoro som vyskočil na plafón ako som sa zlakol keď ma obiali čiesie ruky.
,,Miško! Vieš ako som sa zlakol?" Otočil som s k nemu. Previnilo sa na mňa pozrel a ja som si ho pritiahol pre bozk.
Den D
Zmateně jsem pobíhal po hale zámečku, kde se scházeli hosté. Nebylo jich moc. Moje rodina, Lucka a samozřejmě moje pomocnice Jana. Lukáš po mně házel zvláštní pohledy a já měl nervy v kýblu. Navíc si mě po chvíli odchytil svatební koordinátor - mimochodem takovej poněkud teplejší hošánek - a zavřel mě do místnosti, kde jsem se měl obléct a uklidnit. Jak mám být v klidu, když tu není ani panák? Běželo mi hlavou.
V klude som sa prezliekol do obleku a pozeral na seba v zrkadle. Už som sa nevedel dočkať, ale ajtak som bol nejako podozrivo kľudný. Síce bál som sa Lucky, že mi bude vyčítať, že Miško patrí jej, ale to až neskôr. Len dúfam, že sa mu bude páčiť ten prsteň premýšlal som. Posledný krát som sa na seba pozrel v zrkadle a vbehol som do miestnosti kde sa mal sobáš konať. Postavil som sa k najbližším laviciam-stoličkám, ktoré boli pri... neviem či sa to dá nazvať oltárom, ale pri oltári a čekal som až sa obiaví mních alebo kto to bol.
Pak se v místnosti objevil táta, že mě odvede k oltáři jako nevěstu. Tuhle část si nedal vymluvit.
"Nemáš panáka?" zeptal jsem se. Taťka se na mě podíval zkoumavým pohledem.
"No, bohužel nemám. Rozmyslel sis to?" zeptal se. Zamračil jsem se.
"NE! Jen jsem nervózní," zavrčel jsem. Pak jsem nasadil úsměv, přijmul jsem taťkovo rámě a oba jsme vešli do místnosti, kde seděli všichni. U oltáře - nebo tak - stál Dan a čekal. Nádech, výdech,' připomínal jsem si.
Konečne som ho zbadal vo dverách. Bol nádherný ako vždy. Videl som ako sa chveje nervozitou. Pousmial som sa. Nachvíľu som odklonil pohľad a zbadal som Lukáša ako škrípe zubami a prepaľuje ma vražedným pohľadom. Mikol som nad tám plecom a znova sa otočil na Miška.a Už bol pri mne. Povzbudivo som sa na neho usmial a vzal som jeho ruku do svojej. Palcom som ho hladil po ruke. Cítil som ako sa prestal chvieť.
,,Milijem ťa." Zašepkal som. Hodil po mne zamilovaným pohľadom a otočil sa k farárovi.
Celý obřad jsem měl jako v mlze. Pamatoval jsem si jen, jak jsem řekl ano a pak prsten na mém prsteníčku.
Probral jsem se, až když mě Dan objal a nechal mě pocítit své rty. Lidi začali tleskat. Jasně jsem slyšel, jak máma pofňukává. Usmál jsem se.
"Miluju tě…manželi," podíval jsem se Danovi do očí.
,,Aj ja teba milujem. Hlupáčik môj." Pobozkal som ho na nos.
,,Navrhol by som jednu vec....." Rozhliadol som sa po okolí a zbadal som ako ku nám beží Lucka. Miško sa na mňa pozrel s otáznikmi v očiach.
,,Zdrhaj!" Schmatol som ho za ruku a bežal s ním na pánske záchody. Tam za nami Lucka nešla. Začali sme sa smiať a po chvíli sme náš smiech utlmili bozkom. Otvorili sa dvere a my sme od seba odskočili. Vo dverách stál Lukáš a nadšene nevizeral.
"Nechte si to na doma," zpražil nás pohledem. "A měli byste se vrátit…začne hostina a tak dál…třeba dary…" zamumlal a zmizel. Nechápavě jsem za ním koukal.
"No, tak asi půjdeme," zazubil jsem se na Dana a na posled jsem ho políbil. Pak jsme ruku v ruce vešli mezi ostatní. Lidí tam najednou bylo nějak víc…to jak si většina mojí rodiny přitáhla partnery a taky tu bylo pár pro mě cizích lidí. Ti všichni nám blahopřáli a odtáhli nás k hromadě svatebních darů. Zmohl jsem se jen na vykulení očí. Fakt jich bylo moc.
Pozdvihol som obočie. Jediné, čo mi fakt zlepšilo tento deň bolo nové čierne BMW s koženým poťahom a veľkým kufrom.
,,Zdá sa mi toho nejako moc." Poškrábal som sa na hlave a pozoroval snáď nekonečnú kopu.. ako by som to mohol nazvať. Harampádia.
,,Dokonale by mi stačilo keby mi každý z nich dal po jednom kondóme." Miško sa rozosmial a pristúpil ku nejakej krabičke, ktorú začal rozbaľovať.
Když jsem to konečně rozbalil, zůstal jsem koukat na kávovar Dolge Gusto, který se mi hrozně líbil. Usmál jsem se. Uvnitř byla cedulka s jedním slovem. Lukáš. Byl jsem mu moc vděčný. Ale nechápal jsem jeho chování. Mávl jsem nad tím rukou a poděkoval jsem mu objetím.
Pak jsem se vrátil k Danovi a nechal jsem se jím obejmout.
,,Aj ja mám pre teba darček, ale ten až doma..." Usmial som sa na neho a prstom som mu prešiel po nose.
,,Tak, čo pustíme sa do rozbaňovania? Či až na doma?" Pobozkal som ho na ústa a pomaly som začal rozbalovať krabicu väčších rozmerov. Našiel som uzdu pre Lexa a celkom sa mi pozdávala. Usmial som sa a položil ju na stôl.
"Necháme to na doma, tohle by sme nestihli a máme mít hostinu, jo?" usmál jsem se. Měl jsem pravdu, vzápětí tam naklusal ten organizátor a oznámil, že je hostina.
"Tak vidíš," zasmál jsem se a políbil ho. Kývl a oba jsme následovali organizátora do sálu se stolem.
,,Pozri... tam je jedna mega torta.." Ukázal som na troj poschodový koláč na stole pred nami. Miško sa potešil ako malé dieťa a rozbehol sa ku koláču. Vzal nôž a počkal až k nemu prídem. Tak moc sa tešil na to až bude krájať tortu. Mal som pocit, že sem prišiel hlavne kôli torte. Odkrojili sme prvý kúsok a ostatné krájal už len Miško. Takého šťastného som ho videl naposledy keď krájal mäao do paprikášu.
Hostina trvala snad nekonečně dlouho. Pořád tu bylo nějaké jídlo a pití, ani si nepamatuju, že jsme toho s Danem tolik schválili. Ale stálo to za to. Pár lidí se pořádně "piclo", takže bylo veselo.
Zamířil jsem na záchod a zarazil jsem se, když jsem zaslechl Lukášův hlas. Luky patřil mezi ty, co už byli poměrně pod vlivem.
"Nesnáším tě!" zavrčel docela hlasitě. Vykoukl jsem zpoza rohu. Zady ke mně stál Dan a Lukáš proti němu. "Protože jsi mi sebral Mišku…vždycky jsem ho miloval, ale nedal jsem to najevo. Dokud měl ty svoje úlety a krátké vztahy, nevadilo mi to, i když jsem dvoum z těch milenců rozbil hubu…" vysvětloval mu a zapotácel se. Málem to se mnou seklo.
,,Ukľudni sa... si opitý. Porozprávame sa keď budeš v poriadku." Upokojoval som ho. Prečo mi to hovoril? On miluje môjho Miška. Ale veď je jeho brat....
,,Ne! Vyřešíme to hned a tady! Je to můj bratr a je mi jedno či jste manželé nebo ne! Je jenom můj! Slišíš?!" Kričal mi do tváre a prstom mi bodal do hrude. Zbadal som jeho ruku ako sa zdvihla a už som očakával kedy pristane na mojej tvári. Zrazu sa predomnou obiavil Miško a Lukášová ruka nechala na Miškovej tvári červený otlačok.
Ta rána mě srazila na zadek, Lukáš do doho dal moc síly. Zůstal jsem sedět na zadku a zíral jsem na Lukáše. On mě praštil!! Do očí se mi vehnaly slzy. Můj bráška mě praštil, on, který mě před vším chránil!
"Ale…proč?" zeptal jsem se tiše a chytil se za tvář. Lukáš se vyděsil, bylo mu to vidět v očích. Asi mě praštit nechtěl. Zamračil jsem se. Klekl si ke mně a začal se omlouvat.
"Miki, já nechtěl, promiň," mumlal. Odvrátil jsem tvář.
"Táhne z tebe chlast," zamumlal jsem a schoval jsem si tvář mezi kolena.
Priskočil som k Miškovi a Lukáša som odstrčil na bok.
,,Miško... si v poriadku.. Láska moja." Pohladil som ho po vlasoch a pritisol som ho k sebe. Ešte stále šoknutého Lukáša som spražil hnusným pohľadom. Postavil som sa k umývadlám a pustil si studenú vodu na ruku. Priskočil som k Miškovi a chladnou rukou od studenej vody som mu chladil ranu na tvári.
Zabořil jsem obličej do Danovy košile - sako už odložil.
"Já chci domů…prosím," vzlykl jsem. Objal mě. Pošeptal mi do ucha, že je to v pořádku a odvedl mě do auta, nic nepil. Pak se asi rozloučil se svatebčany a už jsme jeli domů. Opřel jsem se o opěradlo a zavřel jsem oči. Bolela mě hlava, motala se mi a hlavně jsem to pořád nechápal. Lukáš mě miluje? Vždyť je můj brácha a je… na holky, vždyť je na mě balil a… Zavrtěl jsem prudce hlavou.
,,Už to bde v poridku Miško." Hladil som ho po ruke na, ktorej svietil zlatý prsteň. Všimol som si, že nad niečim premýšla, ale nevedel som nad čím. Aj tak mňa by to trápiť nemuselo. Ale ten jeho smutný pohľad. Orieškové, nevinné, smutné, možno aj sklamané oči...
,,Netráp sa Miško... prosím." Zovrel som jeho ľavú ruku vo svojej. Bože ten jeho pohľad... Bolo mi do plaču. Konečne sme prišli domov. Miško po ceste zaspal a tak som ho vzal do náruče a odniesol domov.
Takhle jsem si svatební noc nepředstavoval,' proběhlo mi hlavou, když jsem se vzbudil. Jelikož jsem měl jen pyžamo, usoudil jsem, že mě Dan musel převléct. Podle budíku bylo půl druhé. Na usnutí jsem se necítil, proto jsem se jemně vymanil z Danovy náruče, abych ho neprobudil, a bosky jsem sešel dolů. V kuchyni jsem ze skříňky vytáhl nádobku s nutelou a popadl jsem lžičku. S tím jsem se usadil na židli, spíš jsem na ní jen dřepěl. Cpal jsem se nutelou a přemýšlel jsem nad tím, proč se do mě Lukáš zamiloval. Ale stále mi to přišlo jako pitomost.
Cítil som, že vedľa mňa je nejako podozrivo prázdno. Otvoril som oči a všimol somm si, že Miško vedľa mňa nie je. Vstal som z postele a začal sa rozhliadať po dome. Našiel som ho ako drepí na stoličke a vyjedá nutelu. Už jej tam moc nebolo a to som ju kúpil predvčerom.
,,Miško..." Pristúpil som ku nemu a z rúk som mu vzal nutelu a lyžičku. Chvíľku pozeral do prázdna a hneď na to sa ku mne pritúlil. Slzami mi premáčal moje tričko na spanie.
,,Netráp sa Miško, prosím...." Hladil som ho po chrbte a bozkal som ho do jeho zlatých vlasov.
,,Prosím... povedz niečo... čokolvek...potrebujem počuť tvoj hlas." Presviečal som ho. Vyzeral ako keby mal zajtra umrieť. Takéhoto som ho nikdy nevidel.
"Já to prostě…nechápu," zamumlal jsem. Chtěl něco slyšet a mně nic jiného na jazyk nepřišlo. Zavrtěl jsem hlavou a objal ho. Nadechl jsem se, abych se uklidnil. Nejsem přeci hysterka, že ne?
"Promiň…to je dobrý…už jsem v klidu," usmál jsem se na Dana snaživě.
,,Už som ti hovoril.... neusmievaj sa pokiaľ ten úsmev nie je úprimný a hrejivý od srdca. Nenúť sa k tomu, keď nemáš náladu." Pohladil som ho po tvári.
,,Milujem ťa." Pobozkal som ho a šiel som do obývačky skontrolovať či nám doviezli všetko, čo sme dostali. Posadil som sa ku hromade.
,,Miškooo!! Poď sem!" Zavolal som na neho. Zazu sa pri mne obiavil a vytešený mi skočil okolo krku. Zaťudovane som sa na neho pozrel a potom som ho stiahol na zem. Pozeral mi šibalsky do očí a ja som hneď vedel, čo chce.
Vzbudily mě sluneční paprsky. Zavrtěl jsem se a sundal ze sebe nějakou krabici s něčím lehkým. Možná jsme se večer měli přemístit do ložnice. Zazubil jsem se a zamířil do koupelny, byla mi celkem zima, horká vana by mi prospěla.
Napustil jsem si hromadu vody a přidal pěnu. Spokojeně jsem se ponořil do vody a přivřel jsem oči.
Zobudil som sa na to ako ma niekto hladí po tele. Pootvoril som jedno oko a zbadal som Miška. Úsmev na perách ako vždy a mokré blonďaté vlasy mu spadali do tváre.
,,Milujem ťa..." Prešiel som ho celéo skúmavým pohľadom a až teraz som si všimol, že má na sebe len uterák. Pousmial som sa a rukou som si pretrel unavené oči. Zrazu som si všimol, že som celý polepený od ,zvláštnej' hmoty. Povzdychol som si a zašiel som do kúpeľne, kde som to zo seba umyl.
















oooo dokonaloooost